Článek
Někteří lidé, především z řad motoristů, vyčítají environmentálním aktivistům, že svým odporem ke stavbám některých dálnic způsobují smrtelné úrazy těch, kteří jsou „nuceni“ jezdit po klasických sinicích.
Toto tvrzení má s realitou asi tolik společného, jako že kominík přináší štěstí nebo černá kočka přes cestu přináší smůlu. Podívejme se na fakta. V článku Bezpečnost na evropských dálnicích (Tecl a Skácal 2007) se píše, že roce 2006 byl podíl dálnic asi 1 %. To znamená, že délka dálnic ČR tvořila v roce 2006 asi jen 1 % všech pozemních komunikací. Ovšem podíl usmrcených na dálnicích k celkovému počtu usmrcených v silniční dopravě v roce 2006 má hodnotu 3,24 %!
Dále se zde uvádí, že podíl usmrcených na dálnicích k celkovému počtu usmrcených v ČR přibližně kopíruje nehodovost v celé ČR, tzn. prudký růst po roce 1990 a nyní mírný pokles. Takže ti co brání dálnicím, nebrání větší bezpečnosti silničního provozu, spíš naopak. Z druhé strany, ti co chtějí stavět dálnice, nejsou hodní strejdové, mající na mysli bezpečnost účastníků silničního provozu a zároveň zrychlení dopravy. V podmínkách ČR jsou to spíše lidé, kteří chtějí rychle zbohatnout, vzhledem k tomu, že v ČR jsou nejdražší dálnice na světě.
Historický příklad ? Mnohaletý odklad stavby obchvatu Plzně způsobili úředníci úřadu města, což jednoznačně konstatoval nezávislý soud. Spousta lidí ovšem nedává vinu těmto úředníkům (a pokud neumřeli, žijí si na své židli dodnes), ale environmentálním aktivistům, kteří na chybu upozornili. A upozornili na to proto, že chtěli prosadit kratší a levnější variantu, nikoliv aby zabránili stavbě dálnice.
Že střepy přinášejí štěstí je pověra, to snad ví každý. Nicméně stejně nepodloženému tvrzení, že dálnice přinášejí prosperitu a rozvoj (a možná i štěstí) věří spousta na první pohled rozumných lidí. Původně totiž v USA, kde se začala stavět síť dálnic už ve dvacátých letech dvacátého století, skutečně tyto komunikace přinášely ekonomickou prosperitu do jinak zcela odlehlých oblastí, kde kojoti dávali dobrou noc. V podmínkách střední Evropy, protkané už o středověku hustou sítí silnic a od devatenáctého století hustou sítí železnic, dálnice nic nepřinášejí.
Ale lidé si to prostě nechtějí připustit. Proč by se to proboha stavělo, kdyby to nemělo význam. A proč se tedy stavěly koncentrační tábory a sochy Stalina. Ty snad měly nějaký význam ?
Zkrátka stavby dálnic jsou stavby podezřelé, příliš se zde manipuluje veřejným zájmem a mělo by se pětkrát měřit, než se začne jednou stavět.
Zdroje :
Tecl a Skácal,2007: Bezpečnost na evropských dálnicích, Centrum dopravního výzkumu Brno
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/historie-vystavby-dalnice-d5
https://cs.wikipedia.org/wiki/Interstate_Highway_System
