Článek
Evropský parlament přijal normu, jež začne trestat viníky mezinárodního zločinu ekocidy. Petici, která to požaduje, podepsalo přes 600 tisíc Evropanů a unijní zákonodárci na jejím základě dosáhli dohody, že by napříště mělo být možné odsoudit nejhorší znečišťovatele životního prostředí až k deseti rokům žaláře, firmy pak k pokutě rovnající se až 5 procentům jejich celosvětového obratu, případně i ke ztrátě možnosti působit na území sedmadvacítky. Přestože Evropská unie zatím neadoptovala samotný termín „ekocida“, podnikla zásadní kroky k posílení trestněprávní ochrany životního prostředí. Klíčovým legislativním nástrojem je Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1203 o trestněprávní ochraně životního prostředí, která nahrazuje starší předpisy a výrazně zpřísňuje postihy. Tato směrnice rozšiřuje seznam trestných činů, které zahrnují jednání poškozující kvalitu ovzduší, vody, půdy, ohrožující druhy nebo související s nelegálním nakládáním s odpady. Jedním z nejdůležitějších prvků je, že členské státy musí nově zajistit trestnost i za činy spáchané z hrubé nedbalosti, pokud způsobí závažné poškození životního prostředí. Ba co více, do budoucna by to mohlo zabránit také ekologickým katastrofám, jaké představuje třeba nezákonná těžba dřeva v rumunských lesích nebo zničení španělského Coto Doñana - jednoho z nejdůležitějších evropských mokřadů a domova milionů stěhovavých ptáků.
Právní předpis by měl krom toho postihovat také masivní úniky ropy nebo znečišťování půdy. Ačkoli text sám o sobě slovo „ekocida“ nezmiňuje, jeho preambule praví, že hodlá kriminalizovat „případy srovnatelné s ekocidou“. Tedy zločiny, které způsobují rozsáhlé, podstatné, nevratné a dlouhodobé škody na velkých nebo důležitých ekosystémech, na kvalitě ovzduší, půdy či vody.
V přeshraničních případech se předpokládá mezistátní spolupráce i kooperace s celoevropskými orgány a institucemi. To vše s cílem ukončit beztrestnost ekologických zločinců. K čemuž by měl napomoci i fakt, že unijní občané mají nově mít snadnější možnost hlásit trestné činy proti životnímu prostředí. „Zločinci příliš dlouho těžili ze slabých sankcí a nedostatečného vymáhání,“ komentoval iniciativu eurokomisař pro životní prostředí Virginijus Sinkevičius.
Jak zareagují euroskeptici, není zas tak těžké si představit: „diktát z Bruselu“ bude patřit ještě k těm „diplomatičtějším“ slovním spojením. Ano, z Bruselu nám (i hlasy našich europoslanců) vzkazují, že zločiny proti přírodě už nadále nezůstanou beztrestné. A protože environmentální kriminalita nezná hranice, nemůže být jiné ani její postihovaní.
„Nová směrnice otevírá novou etapu dějin Evropy a chrání před těmi, kdo poškozují ekosystémy a jejich prostřednictvím i lidské zdraví. Znamená ukončení beztrestnosti v oblasti životního prostředí v Evropě, což je zásadní a naléhavé,“ uvedla k nové legislativě Marie Toussaintová, francouzská poslankyně Evropského parlamentu Zelení/Evropská svobodná aliance.
Děje se něco jako ekocida i v České republice? Myslím, že třeba úniky toxických látek do řeky Bečvy na podzim 2020 by mohly kritéria této definice naplňovat. Z právních úprav, které jsou nějak obsahově blízko koncepci ekocidy, lze uvést trestný čin Poškození a ohrožení životního prostředí podle § 293 trestního zákoníku a právní úpravu v zákoně č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě. Řada zákonů také stanovuje sankce za nedovolené jednání ve vztahu k životnímu prostředí. Problém je spíš jejich prosazování, které není dostatečné.
Zdroje :
https://www.investigace.cz/jak-stihat-ekocidu/
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/evropska-unie-zprisni-tresty-za-zlociny-na-prirode-za-ciny-srovnatelne-s_2402271351_kac
https://www.priroda.cz/clanek/ekocida-na-uroven-genocidy-padl-zasadni-milnik/
