Článek
Není ale smyslem třeba i edukačního systému vychovávat nejen k znalostem, kompetencím, ale i k chápání a přijetí etických hodnot? I proto stojí za to se nad našimi hodnotami občas zamyslet. Jaké hodnoty stojí za to vyznávat a řídit se jimi? A kam nás současná společnost a ekonomický systém tlačí?
Střídmost versus marnotratnost
Mnoho lidí žije střídmě z vlastního rozhodnutí. Většina dnes žije nad své možnosti a možnosti planety, tj. marnotratně, nehospodárné, zbytečně plýtvavě bez ohledu na důsledky. K tomu se většina lidí nechává nejen u nás, ale po celém světě tlačit systémem založeným na konzumu a vzývajícím neustálý růst, zejména ekonomický, zosobňovaný hrubým domácím produktem. Šetrná společnost je však odolnější než ta marnotratná. Šetrní lidé si zpravidla uvědomují, že samotné peníze štěstí nezaručí. Ano, voláme po dobrovolné skromnosti, ale jsme si samozřejmě vědomi, že mnozí lidé žijí naopak ve skromnosti nedobrovolné, vynucené nepřízní osudu a ekonomickým systémem, který jim neumožňuje žít důstojně.
Úcta ke starším versus mládí vpřed
Dnes je kladen důraz na mládí, které se rychleji přizpůsobí a často přichází s novými nápady. Takový přístup však předpokládá, že ekonomická hodnota je tou nejvyšší. Takový přístup předpokládá, že kdo není flexibilní, končí. A to jsou boomers. Jako „boomers“ jsou označovaní lidé narození po 2. světové válce, demografové do této generace počítají ročníky 1946 až 1964. Starší lidé přitom často zosobňují hodnoty a vlastnosti, jako je moudrost, zkušenost, nadhled či dobrý úsudek, i když se tyto vlastnosti samozřejmě netýkají všech boomerů. Úcta ke stáří člověka šlechtí a kultivuje společnost. Zahrnuje to i ono biblické: cti otce svého i matku svou.
Trpělivost versus rychlost
Internet přinesl rychlé doručení zboží, okamžitý přístup k zábavě a odpovědi na většinu otázek na pár kliknutí, obzvlášť po zpřístupnění umělé inteligence víceméně všem lidem. Nevýhodou však je, že jsme méně trpěliví vůči věcem, které se nezrychlily. Skutečné vztahy vyžadují čas, nelze je vytvořit tak snadno, jako když si někoho přidáte na sociálních sítích. Dnes se lidé často učí být méně trpěliví jednat co nejrychleji, ale tento důraz se může obrátit proti nim – protože nejdůležitější věci v životě, na kterých záleží, potřebují čas.
Slušnost versus úspěšnost
Kdysi platilo, že „s kloboukem v ruce projdeš celý svět“ , neboli se slušností nejdál dojdeš. Cítím jistou nostalgii po éře etikety a slušného chování, která jako by minula. Dobré způsoby přinášejí do každodenního života určitou vznešenost a povyšují i běžná setkání s cizími lidmi. A právě toto dnes chybí. Burani a nevychovanci typu Trumpa, Putina, Okamury a Turka jsou tak bohužel úspěšní - alespoň na čas. Naštěstí stále platí další pozapomenuté přísloví: „boží mlýny melou pomalu, ale jistě“.
Ochrana oznamovatelů (whistleblowerů) versus loajalita
Věrnost rodině a komunitě, loajalita k těm, které milujeme, by měla zásadně ovlivňovat naše rozhodnutí, protože právě rodina a společenství jsou základem zdravé společnosti. Nebo tomu tak docela není? Máme být loajální k zaměstnavateli, který šikanuje zaměstnance, máme být loajální k sportovnímu klubu, který podplácí rozhodčí? Není náhodou správnější nemlčet, než být takto loajální?
Asi tušíte, že vyznávám první uvedené hodnoty, ale návodem k úspěšnému životu v dnešní době asi nejsou.
