Článek
Pro mnohé čtenáře je popisování Natury 2000 nošením sov do Atén. Zdůrazním snad jen to, že evropská soustava Natura se vytváří na základě mapování, kterým se má zjistit, kde určité biotopy a druhy evropského významu jsou a ty nejhodnotnější části se stanou součástí této soustavy chráněných území. Vůbec nezáleží na tom, zda takové území leží ve městě, ve vojenském prostoru či soukromém lese. Z těchto důvodů vyplývá jediné: soustava Natura 2000 je logicky i ve městech.
„Jdu do přírody“ říkáme často. Málokdo tím však myslí vycházku do města. A přece! Příroda bere lidská sídla útokem. Jako dokumentaci tohoto faktu nabízím graf, porovnávající počet zjištěných druhů ptáků v různých typech lesa a různých typech lidského osídlení. Pro zasvěcené to není překvapivé. Člověk ve svých sídlech vytváří nechtěně (ale někdy i úmyslně) vhodné biotopy a sídla pro mnohé druhy. Často jsou to druhy, které „ve volné přírodě“ ubývají. Čítankovým příkladem je hnízdění vlaštovek na ve chlévech či hnízdění sokolů na newyorských mrakodrapech.
Graf ukazující počty ptačích druhů v různých biotopech
Je zřejmé, že žádný z druhů, které jsou předmětem ochrany v soustavě Natura 2000 nevytvořil člověk. Člověk dokáže vytvořit různá plemena hospodářských zvířat a odrůdy kulturních plodin, ale druhy vytvořit neumí. Co ale člověk umí, je vytváření biotopů. Nejen, že vytváří urbanizované biotopy, tedy města a vesnice. Vytváří dokonce nová společenstva druhů, která by jinak (čistě přírodními postupy) vůbec nevznikla. Některá z těchto společenstev jsou dokonce předmětem evropské ochrany.
Podívejme se na některé příklady:
Obora Hvězda na území hlavního města Prahy
Vyskytují se zde vlhké pcháčové louky, které přecházejí do porostů vysokých ostřic. Ve východní části území se vyskytuje mokřadní olšina a porosty vrb. Je to významná lokalita druhu vrkoč útlý (Vertigo angustior) - předmět ochrany. Tato lokalita je příkladem území, které bylo do soustavy navrženo prakticky na základě výskytu jednoho jediného druhu. Pokud je pro přežití populace taková lokalita zásadní, je to samozřejmě možné či dokonce nutné.
Radotínské údolí na území hlavního města Prahy
Členitý lesní a skalnatý komplex v okolí soutoku Radotínského a Mlýnského potoka, na severozápadním okraji Pražské pahorkatiny. Na ostrůvkovitém skalním výchozu v porostu skalní stepi se vyskytuje kriticky ohrožený včelník rakouský (Dracocephalum austriacum). Je to jedna z osmi populací včelníku v Českém krasu (a jedna z devíti populací v České republice). Z naturových druhů tu roste též přástevník kostivalový. V údolní nivě ale vznikly kosením také zajímavé ovsíkové a blatouchové louky. V současné době jsou koseny jen občas a rychle zarůstají ruderálními druhy.
Kamenný vrch v Brně
Lokalita se nachází na západním okraji Brna mezi městskými částmi Nový Lískovec a Kohoutovice. Reprezentuje příklad pastvinných lad vzniklých uměle dlouhodobou pastvou dobytka v minulosti, která si dosud udržela svůj původní charakter. Lokalita je tvořena teplomilnými travinobylinnými společenstvy. Dominantní je v jarním období několikatisícová populace koniklece velkokvětého (Pulsatila grandis) -nejpočetnější brněnská populace. V minulosti zde bylo nalezeno několik exemplářů střevlíka druhu Carabus hungaricus. Ze zvláště chráněných živočichů v území hnízdí ťuhýk obecný (Lanius collurio). Ojediněle zde byla v době hnízdění pozorována i pěnice vlašská (Sylvia nisoria) nelze zcela vyloučit její občasné zahnízdění.
Stránská skála v Brně
Území se nachází ve Šlapanické pahorkatině, na okraji Brna, mezi Slatinou a Líšní. Rozsáhlý komplex stepních trávníků skalních výchozů a křovin s teplomilnými společenstvy rostlin a živočichů na okraji brněnské aglomerace, nápadně vystupující nad okolní krajinu. Dominujícím typem vegetace jsou subpanonské stepní úzkolisté trávníky a širokolisté teplomilné trávníky, na severních svazích pak pěchavové trávníky. Na lokalitě se vyskytuje řada chráněných a ohrožených druhů mj. i koniklece velkokvětý (Pulsatila grandis). Z dalších druhů zde byl zaznamenán výskyt lomikamene trojprstého (Saxifraga tridactylites), kavylu Ivanova (Stipa joannis) a vstavače vojenského (Orchis militaris). Z entomofauny je třeba zmínit výskyt kudlanky (Mantis religiosa), obou druhů otakárků - (Iphiclides podalirius, Papilio machaon). Z obratlovců je zde např. pěnice vlašská (Sylvia nisoria), krutihlav obecný (Jynx torquilla) a podzemní prostory jsou zimovištěm netopýrů, včetně vrápence malého (Rhinolophus hipposideros). Nutno zmínit také existenci krasových jevů - nepřístupná Jezerní jeskyně, drobné dutiny, závrt .
Zkusme si odpovědět na tiše se vkrádající otázku: Má ochrana formou Natury 2000 nějaký smysl v tak přeměněných územích jako jsou města? Vždyť města mají k zachovaní zbytků přírody celou řadu nástrojů. Jmenujme alespoň územní pány, území systémy ekologické stability, registraci významných krajinných prvků atd. Je tedy třeba zavádět ještě evropský systém chráněných uzemí? K odpovědi „ano“ dospějeme, jakmile se podíváme na to, jak městské a národní systémy ochrany přírody fungují či spíše nefungují. Příroda ve městě se zachovala vlastně jen tam, kde dosavadní technologie neumožňovaly z různých důvodů tato území zastavět. S vývojem techniky je ale možné zastavět úplně všecko, do posledního puntíku. A je jen otázka, zda se najde dostatečně silný investor, aby překonal administrativní překážky. Natura 2000 je překážka poněkud jiného druhů a velice těžko se překonává a někdy se vůbec překonat nedá. Řečeno pěkným obratem novořeči: A vo tom to je! Tak určitě!
Zdroje :
https://drusop.nature.cz/portal/
https://natura2000.cz/Lokalita/Lokality
https://pamatkybrno.cz/stranska-skala-unikatni-prirodni-a-archeologicke-naleziste/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Radot%C3%ADnsk%C3%A9_%C3%BAdol%C3%AD
https://www.praha-priroda.cz/lesy/obora-hvezda/
