Hlavní obsah

Netradiční druhy zeleniny na zahrádce

Foto: Pixabay

Zelené lusky jsou plody ačokči

Změna klimatu je realitou a tak i zahrádkáři hledají nové druhy zeleniny

Článek

Ačokča. Její vědecký (latinský) název je Cyclanthera pedata. Je to liána s plody připomínajícími něco mezi okurkou a paprikou. Jejím největším kladem je, že netrpí na rozdíl od okurek plísní. Její početné drobné bledožluté květy rády navštěvují včely. I když nepatří mezi tradiční zeleniny, objevila se na trhu jako novinka a její semena můžete získat také prostřednictvím organizace Gengel , která se zabývá propagací a šířením starých i méně pěstovaných plodin. Mladé plody se dají využít k dušení, nakládání do sladkokyselého nálevu nebo jíst syrové. Starší plody můžeme po vyjmutí světle hnědých „dřevnatých“ semen přidávat do dušených a zapékaných pokrmů nebo nakládat jako zelí. Je lépe je pak rozmixovat a přidávat do míchaných salátů, mají trochu tužší konzistenci.

Foto: Mojmír Vlašín

ačokča

Artyčok kardový Je zároveň velmi zdravou a velmi dekorativní teplomilnou zeleninou, která dobře využije letní horka, aniž bychom ji museli zavlažovat. Netrpí škůdci a náročná je jen na počátku vývoje, kdy je lépe sazenice předpěstovat. Poskytuje velkou úrodu řapíků s jemnou, mírně nahořklou chutí, které využijeme hlavně do zapékaných pokrmů ve směsi s dalšími druhy zeleniny. Po přezimování (rostliny chráníme vrstvou listí, slámy apod.) další rok vykvete dekorativním květenstvím. Potřebuje dostatek prostoru, nejlépe se uplatní jako dominantní rostlina, ke které dosadíme např. kadeřávek, salát, štěrbák apod. Léčí játra a je cennou složkou diet hlavně po prodělaných jaterních onemocněních, jako je např. žloutenka.

Foto: Helena Vlašínová

artyčok kardový

Velmi úporným plevelem je bršlice kozí noha, další rostlina, která je zkoumána z hlediska jejího možného využití jako zeleniny. Na zahradě nemusí být jen trápením, výluh z bršlice je velmi dobrým hnojivem pro košťáloviny. Latinské jméno (Aegopodium podagraria) napovídá, že salát z bršlice byl pro mírné močopudné účinky uznávaným lékem proti dně. Při revmatických bolestech nebo když vás štípne vosa, si z drcených listů bršlice můžete připravit léčivý obklad, který vám uleví.Je vítaným zpestřením velikonočních vaječných salátů, polévek, pomazánek a dalších jídel, pro svoji poměrně výraznou celerovou chuť ji můžeme využít podobně jako naťovou petržel. Pokud ji nestačíte konzumovat a bojíte se, že se vám vymkne z rukou, použijte kobercové mulčování kartonem. Také pěstování brambor pomůže pozemek od bršlice vyčistit, nebo nastlání vrstvy slamnatého hnoje, pokrytí zeminou (10 až 20 cm) a husté osetí hořčicí nebo tuřínem.

Brutnák lékařský je vítanou nenáročnou bylinkou, která se snadno množí. První semena vysejeme v dubnu přímo na záhon a mladé listy začínáme sklízet asi po 14 dnech. Ze starších rostlin využíváme jen květy, protože jsou příliš drsné. Po odkvětu necháme celé rostliny dozrát na podložce a semena pak vytřeseme. Nejjednodušší je ale nechat rostliny samy vysemenit nebo s nimi zamulčovat místo, vhodné pro jejich další šíření. Často vyroste ještě na podzim druhá úroda zcela bez práce. Případně v mírné zimě mladé rostliny přezimují a sklízíme brzy na jaře listy a později i květy.

Foto: Helena Vlašínová

květ brutnáku

Krásné bleděmodré květy mají příjemnou nasládlou chuť, přidáváme je spolu s mladými listy do salátů, zdobíme s nimi ovocné i zeleninové mísy, saláty i chlebíčky. Mladé listy dodají salátu typickou okurkovou vůni. Listy můžeme přidat do polévek, špenátu, bramborového salátu a různých zeleninových jídel. Obsahují poměrně hodně minerálů a vitamínu C, slizové látky, éterické oleje a další cenné složky. Semena mají vysoký obsah vzácné nenasycené kyseliny γ-linolenové. V lidovém léčitelství se listy používají proti zánětům dýchacích cest. Mají mírně projímavé a močopudné účinky, pro které jsou vítanou součástí jarních čistících kůr. Sousedství brutnáku prospívá cuketám, okurkám, rajčatům, košťálovinám, červené řepě, celeru i jahodám. Jeho kořeny pronikají do hloubky a tak zlepšuje těžké půdy. Brutnák není příliš náročný, ale ve vlhké půdě, bohaté na humus, jsou jeho listy jemnější. Snáší plné slunce, dobře však roste i v polostínu.

Lichořeřišnice (Tropaeolum) Tato rostlina, obecně známá hlavně jako okrasná, obsahuje podobné silice jako křen a má i stejné léčivé účinky. K

Foto: Mojmír Vlašín

lichořeřišnice

věty, listy, poupata i nezralá semena můžeme přidat do salátu nebo pomazánek. Kromě toho je vynikajícím podrostem pod stromy a růže, protože odpuzuje nejen mšice, ale i mravence a myši. Fytoncidy, které vylučuje do okolí mírní výskyt houbových chorob. Je dobrým sousedem pro fazole, hrách, brambory, okurky a košťáloviny.

Pastinák. Je skromnější než petržel, je odolnější proti chorobám a snáší i mírné zastínění. Kořeny jsou mohutnější, poskytuje mnohdy až dvojnásobnou úrodu než petržel. Navzdory tomu u nás dáváme petrželi přednost pro její jemně aromatické listy, které se na rozdíl od listů pastináku dají skvěle uplatnit v kuchyni. Pro jeho odolnost vůči zimě můžeme pastinák nechat přezimovat i na záhoně a sklízet během zimy, případně sklízet až na jaře, kdy je čerstvé zeleniny nedostatek. Na rozdíl od petržele, která nesnáší přítomnost hlávkového salátu, je pěstování společně se salátem výhodné. Také kombinace s ředkvičkami, případně černými ředkvemi je možná, jejich dosevem vhodně doplníme případné mezery. Důležité je to, že jako potravina působí pastinák silně zásaditě a tím tvoří protiváhu naší převážně kyselinotvorné stravě bohaté na cukry a bílkoviny. Pro svoje močopudné účinky je pastinák i výborným lékem při dně a revmatismu. Protože snadno překonává zimu, není problém si vypěstovat vlastní semena.

Šrucha zelná (Portulaca oleracea) Je to teplomilná, méně známá zeleninka, která se snadno množí samovýsevem a je ideálním podrostem paprik ve skleníku. Protože semena klíčí až v době, kdy přísada raných košťálovin je už narostlá, nemusíme se bát, že ji omylem vyplejeme. Její jemně nakyslou chuť oceníme hlavě v salátu, kam můžeme přidat celé konce lodyh. Hodí se i do polévek, omáček, případně špenátu.

Zdroje :

https://cs.wikipedia.org/wiki/A%C4%8Dok%C4%8Da

www.gengel.webzdarma.cz

https://www.veronica.cz/prirodni-zahrady/?i=15

https://ekolist.cz/cz/kultura/prehled-knih-a-filmu/vlasinova-helena-abeceda-prirodni-zahrady-cd

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0rucha_zeln%C3%A1

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz