Oligarcha se nemusí stát komunistou, aby začal mluvit jazykem revoluce

Americké kongresové volby 3. listopadu 2026 skončily pro republikány pohromou. Demokraté získali většinu ve Sněmovně reprezentantů i Senátu a prezidentu Donaldu Trumpovi připravili nepříjemnou komplikaci pro zbývající dva roky jeho mandátu. Ještě zajímavější než samotný volební výsledek je však dění v prostředí, které se během Trumpova druhého prezidentství mimořádně ochotně zabydlelo v jeho bezprostřední blízkosti. Američtí hi-tech oligarchové totiž stojí před otázkou, jak zacházet s politickými investicemi, jejichž očekávaná návratnost právě dostala pořádně zabrat.

Sam Altman, Jeff Bezos a Elon Musk představují tři odlišné podnikatelské osobnosti, jejichž hospodářská moc dávno překročila hranice běžného podnikání. Prostřednictvím technologických společností, kapitálu, komunikační infrastruktury a médií disponují vlivem, o jakém se průmyslovým magnátům minulého století ani nesnilo. Rozvoj jejich impérií přitom významně ovlivňují rozhodnutí washingtonských politiků. Federální vláda vystupuje v roli regulátora, významného zákazníka a v některých případech rovněž partnera, bez jehož spolupráce by mnohé velkolepé projekty zůstaly pouhou podnikatelskou fantazií.

Přeskupení sil na Kapitolu proto vyvolává pohyb také v Silicon Valley. Demokraté přicházejí s požadavky na důslednější kontrolu technologických společností, přísnější pravidla pro využívání umělé inteligence a regulaci výstavby energeticky náročných datových center. Republikánský důraz na deregulaci má vystřídat intenzivnější státní dohled. Nová kongresová většina začne své pravomoci vykonávat v lednu 2027, přípravy na změnu politického prostředí ovšem probíhají již nyní. Kdo do umělé inteligence a související infrastruktury investuje miliardy dolarů, nemůže podobné signály ignorovat.

Pozoruhodnou pohotovost předvedl šéf OpenAI Sam Altman. Bezprostředně v době voleb zveřejnil prohlášení zdůrazňující, že lidstvo si musí zachovat kontrolu nad vlastní budoucností. Odmítl představu, podle níž by člověk měl pouze vykonávat úkoly přidělené systémy umělé inteligence, a připustil nutnost omezovat technologický rozvoj tam, kde by mohl ohrožovat lidskou autonomii. Takové stanovisko samo o sobě nepůsobí nijak překvapivě. Zajímavější je jeho politické načasování a souvislost s připravovanou strategií společnosti.

Server Axios totiž již 1. listopadu informoval, že OpenAI chystá rozsáhlou povolební iniciativu zaměřenou na vztahy s Washingtonem. Její představitelé počítali s možnou proměnou politických poměrů a hodlali nabídnout vlastní koncepci regulace. Součástí plánů bylo posilování bezpečnostních standardů, zajištění lidské kontroly nad nejvýkonnějšími modely a nový přístup ke komunitám dotčeným výstavbou datových center. Altmanův postoj tudíž nemusí být výrazem náhlého ideologického prozření. Mnohem pravděpodobnější je snaha ovlivňovat podobu budoucích pravidel dříve, než je začnou politici sestavovat bez účasti průmyslu, jehož se budou bezprostředně týkat. Kdo dokáže regulaci spoluvytvářet, může si tím zajistit poměrně významnou konkurenční výhodu.

Jeff Bezos zvolil zdrženlivější postup. Bezprostředně po listopadových volbách není doloženo významné veřejné vyjádření, kterým by podpořil progresivní demokraty. Jeho dosavadní počínání přesto poskytuje zajímavý materiál k úvahám o vztahu podnikání a politiky. Před prezidentskými volbami v roce 2024 rozhodl, že jím vlastněný deník The Washington Post nepodpoří žádného kandidáta. Zastavení připravované podpory Kamaly Harrisové vyvolalo značnou kritiku uvnitř redakce. Bezos rozhodnutí obhajoval snahou obnovit důvěryhodnost listu a odmítal, že by šlo o ústupek Trumpovi. Kritici naopak připomínali jeho rozsáhlé obchodní zájmy a závislost některých společností na federálních zakázkách.

Po Trumpově vítězství Bezos veřejně ocenil prezidentovy deregulační ambice a v následujícím roce výrazně změnil zaměření názorové části svého deníku směrem k obhajobě osobních svobod a svobodného trhu. Taková rozhodnutí sama o sobě nevypovídají o jeho vnitřním přesvědčení. Ukazují však, jak citlivě může podnikatel provozující globální obchodní, cloudovou a kosmickou infrastrukturu reagovat na politické prostředí. Amazon, AWS a Blue Origin jsou natolik provázány s americkou ekonomikou a státní správou, že pro jejich majitele představují vztahy s Washingtonem trvalou strategickou otázku.

Nejpozoruhodnější reakci ovšem předvedl Elon Musk. Podle propočtu časopisu Forbes vynaložil v letošním volebním cyklu na podporu republikánských kandidátů a jejich spojenců nejméně 458 milionů dolarů. Stal se největším individuálním politickým dárcem voleb. Ještě v den hlasování vyzýval své příznivce, aby podpořili republikány. Po jejich porážce však některé předvolební příspěvky ze sociální sítě X zmizely. Samotný Musk následně žertoval, že jeho vesmírné lasery určené k ovlivňování voleb tentokrát zřejmě nefungovaly.

Humor tedy neztratil, přestože právě sledoval nepříjemné znehodnocení jedné ze svých největších politických investic. Odstranění několika příspěvků samozřejmě ještě nedokazuje, že by se Musk chystal přeběhnout k demokratům. Připomíná však podstatný rozdíl mezi předvolební agitací a dlouhodobou obchodní strategií. Republikáni mohou přijít o většinu, prezident o část politického vlivu a příznivci Donalda Trumpa o řadu očekávaných výhod. Muskovi ovšem zůstávají společnosti, průmyslové projekty a obchodní vztahy, jejichž hodnota se počítá ve stovkách miliard dolarů. Pro takového člověka je volební porážka nepříjemností. Skutečnou katastrofou by byla až ztráta schopnosti spolupracovat s americkým státem.

Dnešní obraz Elona Muska coby nesmiřitelného protivníka progresivní levice může u některých pozorovatelů vyvolávat dojem, že jde o celoživotního konzervativce, který se pouze dočkal vhodné příležitosti veřejně vystoupit. Historie jeho politických sympatií však nabízí podstatně pestřejší obrázek. Současný republikánský mecenáš se totiž kdysi bez větších rozpaků ucházel o přízeň demokratického prezidenta Baracka Obamy.

Podle přehledu politických příspěvků zveřejněného Forbesem věnoval Musk již v roce 2007 Obamově prezidentské kampani 2 300 dolarů. V roce 2011 následoval příspěvek 35 800 dolarů fondu Obama Victory Fund a dalších 30 800 dolarů Demokratickému národnímu výboru. Nešlo přitom o pouhé společenské gesto bohatého podnikatele. Musk tehdy oceňoval Obamův přístup k hospodářské soutěži, podporoval některé jeho plány v oblasti kosmického programu a veřejně vystupoval proti republikánským kritikům prezidentovy koncepce komerčních vesmírných letů. Washington Post o jeho angažmá informoval již v roce 2010.

Spolupráce s Obamovou administrativou měla velmi konkrétní hospodářské souvislosti. Americká kosmická agentura NASA postupně přenechávala část dopravních služeb soukromým společnostem a SpaceX patřila mezi hlavní podniky, které se této příležitosti chopily. Samotný program komerční kosmické dopravy vznikal ještě za republikánského prezidenta George W. Bushe. SpaceX získala významnou zakázku na zásobování Mezinárodní vesmírné stanice již v roce 2008. Obamova vláda však nastoupený směr rozvíjela a poskytla mu další politickou podporu.

Rozhodující úspěch přišel v září 2014, kdy NASA vybrala SpaceX a Boeing pro dopravu amerických astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici. Muskově společnosti připadl kontrakt s maximální hodnotou 2,6 miliardy dolarů. Tehdejší demokratický prezident tedy nebyl pro podnikatelovy kosmické ambice žádnou překážkou. Naopak představoval hlavu administrativy, za níž SpaceX dosáhla významného postavení v americkém vesmírném programu.

Bylo by samozřejmě nesprávné tvrdit, že Obama Muskovi podnikání vybudoval nebo že zakázky NASA představovaly odměnu za finanční podporu demokratů. Taková příčinná souvislost doložena není. Důležitější je samotný princip: Musk dokázal s demokratickou administrativou úspěšně spolupracovat, podporovat její hospodářská opatření a současně rozvíjet společnost, která se postupně stala nepostradatelnou součástí americké kosmické infrastruktury.

Právě tato kapitola jeho životopisu stojí za připomenutí v okamžiku, kdy se začíná spekulovat o možném přibližování technologických oligarchů k vítězným demokratům. Musk se totiž nemusí učit žádnému novému způsobu politického jednání. Podobnou zkušenost již má a rozhodně na ni nemůže vzpomínat jako na obchodní neúspěch.

Demokratická strana používá jako svůj symbol osla, republikáni slona. Muskova kariéra názorně ukazuje, že střídání těchto dvou zvířat nemusí podnikatele nijak zvlášť bolet. Ještě v roce 2020 hlasoval podle vlastního pozdějšího vyjádření pro Joea Bidena. Následně se od demokratů stále výrazněji vzdaloval, až se v roce 2024 stal jedním z nejviditelnějších podporovatelů Donalda Trumpa. Jeho republikánské angažmá nakonec dosáhlo takového rozsahu, že začalo připomínat samostatnou mocenskou instituci.

Těžko v tom hledat celoživotní věrnost jediné stranické doktríně. Musk se pohybuje v několika odlišných světech, jejichž zájmy se někdy shodují a jindy dostávají do otevřeného konfliktu. Má své osobní přesvědčení, ekonomické ambice i technologické projekty, jejichž uskutečnění závisí na rozhodnutích politických představitelů. Provoz kosmické dopravy, rozvoj globální komunikační infrastruktury, výstavba energetických zařízení a výroba elektromobilů vyžadují podmínky, které žádná soukromá společnost nedokáže vytvářet zcela nezávisle na státu.

Americká vláda může být republikánská nebo demokratická. NASA však potřebuje dopravovat astronauty, Pentagon vynášet vojenské družice a průmysl zajišťovat energii i strategické suroviny. Musk nabízí technologie a služby, za něž jsou státní instituce ochotny platit. Z pohledu jeho podnikatelského impéria je proto podstatnější existence funkčních obchodních vztahů než stranická příslušnost momentálního nájemníka Bílého domu.

Nebylo by ovšem správné redukovat všechny Muskovy postoje na pouhé účetnictví. Jeho kulturní a politické spory opakovaně přinášely společnostem nepříjemnosti a někdy také obchodní ztráty. Zjevně tedy existují otázky, v nichž je ochoten postupovat proti bezprostřednímu hospodářskému prospěchu. Přesto jeho minulost dostatečně názorně dokládá, že umí oddělit praktickou spolupráci s vládou od bezvýhradného přijetí ideologie, k níž se její představitelé hlásí.

Kšeft je zkrátka kšeft. Politika oproti tomu představuje mimořádně volatilní prostředí, v němž se dnešní vítěz může za dva roky proměnit v poraženého a opoziční politik v budoucího prezidenta. Člověk budující infrastrukturu na několik desetiletí si sotva může dovolit spojovat osud celého svého podnikání s jediným volebním obdobím. Přesednutí z oslíka na sloníka proto nemusí představovat žádnou životní tragédii. Kdyby bylo jednou zapotřebí zopakovat cestu opačným směrem, Musk již velmi dobře ví, jak se taková operace provádí.

Muskovu podporu Donalda Trumpa lze posuzovat také prostřednictvím strategických zájmů jeho průmyslového impéria. Tesla potřebuje stabilní přístup k surovinám nezbytným pro výrobu baterií, elektromobilů a energetických úložišť. Zásadní význam mají zejména lithium, nikl, měď a další průmyslové kovy. SpaceX zase stojí na rozsáhlých technologických projektech, státních zakázkách a využívání infrastruktury strategického významu. Rozhodování Washingtonu se tak může promítat přímo do hospodářských výsledků obou společností.

Tesla ve své výroční zprávě za rok 2025 otevřeně upozornila na rizika související s dostupností surovin, kolísáním cen a závislostí na dodavatelských řetězcích. Současně uvedla, že v lednu 2026 zahájila provoz vlastní rafinerie lithia v Texasu. Snaha o větší kontrolu nad zásobováním surovinami tedy není žádným teoretickým problémem, nýbrž součástí praktické průmyslové strategie.

Trumpova administrativa mezitím povýšila přístup ke kritickým nerostům na jednu z priorit americké hospodářské a bezpečnostní politiky. Washington začal prosazovat dohody umožňující rozvoj těžby, investice do zpracovatelských kapacit a strategická partnerství se zeměmi disponujícími významnými ložisky. Do tohoto rámce zapadá také americko-ukrajinská dohoda o investicích do poválečné obnovy a rozvoje surovinového či energetického sektoru Ukrajiny.

Zde je nutné oddělit doložené skutečnosti od lákavé politické spekulace. Neexistuje průkazný podklad pro tvrzení, že Trump Muskovi osobně zajistil výhradní přístup k ukrajinskému lithiu nebo jiným strategickým surovinám. Souběh obchodních zájmů Tesly a priorit americké administrativy je však zřejmý. Podnikatel jeho formátu má nepochybně důvod zajímat se o to, kdo bude určovat surovinovou, energetickou a průmyslovou politiku Spojených států.

V případě SpaceX je provázanost se státem ještě názornější. V červenci 2026 získala společnost zakázku amerických vesmírných sil v hodnotě přibližně 1,6 miliardy dolarů na osmnáct startů raket Falcon 9. Agentura Reuters tehdy uvedla, že hodnota kontraktů přidělených SpaceX Pentagonem během roku dosáhla nejméně sedmi miliard dolarů. Jde o finanční prostředky, proti nimž představují i astronomické výdaje na volební kampaň poněkud odlišnou účetní kategorii.

Rozsah těchto zakázek neprokazuje, že Musk finanční podporou republikánů nakupoval konkrétní politické rozhodnutí. Ukazuje však, jak zásadní význam mají pro jeho podnikání vztahy se státní správou. Právě proto lze Trumpovu podporu chápat částečně jako investici do prostředí, v němž by technologické a průmyslové projekty mohly získat příznivější podmínky. Přístup ke strategickým surovinám, regulační politika a státní objednávky představují natolik významné hospodářské faktory, že by jejich ignorování odporovalo základní podnikatelské racionalitě.

Lithium koneckonců zůstává lithiem bez ohledu na výsledek voleb. Raketa musí bezpečně dopravit družici na oběžnou dráhu, ať již v Bílém domě sedí demokrat nebo republikán. Miliardový kontrakt má stejnou hodnotu bez ohledu na to, jakou barvu stranického odznaku nosí úředník, který jej podepisuje.

Považovat Muskovu republikánskou orientaci výhradně za výsledek hospodářské kalkulace by ovšem znamenalo přehlédnout další důležitou okolnost. Jeho odpor k progresivní kulturní politice má mimořádně osobní rozměr. V posledních letech se stal jedním z nejhlasitějších kritiků ideologie označované jako woke, některých podob pozitivní diskriminace, genderové politiky a aktivismu prosazujícího zásadní proměny tradičních společenských institucí.

Zvláštní význam má v tomto ohledu odcizení od jeho transgender dcery Vivian Jenny Wilsonové. V rozhovoru s Jordanem Petersonem v roce 2024 Musk tvrdil, že byl uveden v omyl při rozhodování o její zdravotní péči. Rodinný konflikt přitom zasadil do širšího ideologického rámce a použil výraz woke mind virus, jímž označuje část progresivních společenských proudů. Vivian Wilsonová otcovo líčení veřejně odmítla a nabídla vlastní interpretaci jejich vztahu. Jednostranné vysvětlení tohoto osobního sporu by proto nebylo korektní.

Pro pochopení Muskovy politické motivace je ovšem významné především to, jak celou záležitost vnímá on sám. Jeho vyjádření naznačují, že kulturní konflikt nepovažuje za pouhé téma předvolebního marketingu. Spojuje jej s rozpadem rodinných vztahů a s přesvědčením, že některé ideologické proudy získaly nepřiměřenou moc nad osobními rozhodnutími jednotlivců. Z jeho pohledu se tak spor o kulturní politiku proměnil v záležitost, která se bezprostředně dotýká vlastní rodiny.

Konzervativní kritika v této souvislosti upozorňuje na širší problém revolučních ideologií, jejichž cílem bývá přetvoření společenského řádu podle předem vymezeného obrazu žádoucího člověka. Právě zde se nabízí polemické označení kulturní trockismus. Některé proudy progresivního aktivismu přistupují k tradičním institucím podobně jako revoluční hnutí ke starým mocenským strukturám. Spatřují v nich překážky, které je třeba odstranit nebo zásadně přebudovat. Právě zde se ukazuje obtížnost kulturních válek. Osobní zkušenost může představovat silný impuls k politickému jednání.

Právě proto Musk v Trumpovi spatřoval spojence. Republikánský prezident sliboval omezit progresivní kulturní agendu federálních institucí, změnit přístup k genderové politice a zpochybnit některé programy pozitivní diskriminace. Z Muskovy perspektivy se tak hospodářské zájmy prolínaly s osobním přesvědčením. Trump nabízel příznivější průmyslovou politiku a současně možnost zasáhnout do kulturního konfliktu, který podnikatel považoval za mimořádně důležitý.

Takové spojení motivací je politicky mnohem věrohodnější než představa, že nejbohatší muž světa obětoval stovky milionů dolarů pouze kvůli několika kontraktům nebo naopak výhradně kvůli svému odporu k progresivistům. Obě roviny se mohou doplňovat. Jejich význam se však mění podle toho, jaké problémy právě stojí před Muskovými společnostmi a jaké politické možnosti se otevírají.

Při hledání kořenů Muskových postojů nelze opomenout jeho jihoafrický původ. Narodil se roku 1971 v Pretorii a vyrůstal v prostředí Jihoafrické republiky za apartheidu. Zemi opustil ještě před nástupem Afrického národního kongresu k moci v roce 1994.Musk vyrůstal v Jihoafrické republice v období krvavého vnitropolitického konfliktu provázeného teroristickými útoky ozbrojeného křídla ANC, které vzniklo ve spolupráci s Jihoafrickou komunistickou stranou a bylo úzce propojeno s tamním marxisticko-leninským hnutím. Jihoafrické politické prostředí jej přesto provází po celý život a v posledních letech se stalo předmětem jeho ostré veřejné kritiky.

Výrazným příkladem je spor o působení satelitní internetové služby Starlink. Jihoafrické telekomunikační předpisy dlouhodobě stanovovaly vlastnické a další podmínky související s programem Black Economic Empowerment, který má napravovat hospodářské nerovnosti zděděné z období apartheidu. Musk tato pravidla označoval za diskriminační překážku podnikání. Jihoafrické úřady jeho výklad odmítaly a trvaly na dodržování zákonných požadavků platných pro podnikatele vstupující na tamní trh.

V prosinci 2025 vláda otevřela cestu k alternativnímu splnění některých vlastnických podmínek prostřednictvím investic do infrastruktury a dalších programů. Celý spor názorně ukazuje, jak se u Muska prolíná politické přesvědčení s bezprostředním hospodářským zájmem.

Africký národní kongres má dlouhou tradici spolupráce s Jihoafrickou komunistickou stranou, známou pod zkratkou SACP. Obě organizace je opakovaně potvrzovaly, včetně společného prohlášení z března 2025. Rovněž v roce 2026 ANC připomínala pokračování historických vazeb na komunistickou stranu, odborové organizace a další součásti svého aliančního systému.

Nelze spolehlivě určit, nakolik právě tato historie ovlivnila Muskovy dnešní názory. Jeho veřejné střety s jihoafrickou vládní politikou nicméně ukazují, že se problémy tamního systému osobně konfrontuje prostřednictvím vlastního podnikání. Pokud odmítá některá opatření odůvodňovaná historickou sociální spravedlností, nemusí to znamenat pouze snahu odstranit překážky na cestě Starlinku. Může v nich spatřovat i princip, proti němuž dlouhodobě vystupuje: podřizování hospodářského rozhodování politicky stanoveným kolektivním kategoriím.

Právě tady se jihoafrická zkušenost propojuje s jeho americkými kulturními konflikty. Musk opakovaně kritizuje opatření, která podle jeho názoru přiznávají rozhodující význam skupinové identitě a omezují prostor pro individuální rozhodování. Zda jsou všechny jeho výhrady oprávněné, vyžaduje samostatné posouzení konkrétních politik. Jeho odpor k takto pojatému společenskému inženýrství však nelze jednoduše odepsat jako momentální předvolební gesto.

Demokraté ovládli Kongres a američtí hi-tech oligarchové se připravují na nové politické poměry. Bylo by ovšem naivní vykládat jejich vstřícnější rétoriku jako důkaz ideologického vítězství progresivní levice. Podnikatel, který začne zdůrazňovat společenskou odpovědnost, rovnost příležitostí nebo nutnost státní regulace, nemusí měnit své přesvědčení. Mnohdy pouze přizpůsobuje slovník požadavkům těch, kdo právě získali politickou moc. Veřejná zakázka, stavební povolení či regulatorní souhlas totiž mohou mít podstatně vyšší cenu než věrnost poraženému politickému spojenci.

Dějiny ostatně nabízejí bezpočet příkladů, kdy průmyslové a finanční elity dokázaly spolupracovat i s revolučními režimy. Jejich představitelé přizpůsobovali veřejná prohlášení dobovým poměrům, zatímco vztah k vlastnímu majetku zůstával pozoruhodně neměnný. Současní technologičtí magnáti se chovají podobně. Sam Altman nabízí politikům koncepci odpovědného rozvoje umělé inteligence, Jeff Bezos dlouhodobě zohledňuje proměny washingtonského prostředí a Elon Musk již několikrát předvedl, že dokáže spolupracovat s demokraty i republikány.

Právě zde spočívá paradox amerického progresivismu. Jeho radikálnější představitelé kritizují koncentraci bohatství, současně však potřebují technologie a infrastrukturu vlastněné lidmi, proti jejichž ekonomické moci vystupují. Ani revoluce slibující spravedlivější společnost se totiž neobejde bez elektřiny, počítačových čipů, datových center a komunikačních sítí. Jejich vlastníci si svou vyjednávací pozici dobře uvědomují.

Kapitalista se nemusí stát komunistou, aby začal mluvit jazykem vítězné revoluce. Někdy mu úplně postačí vědomí, že bude potřebovat další miliardový kontrakt.

Koneckonců, politické sedlo lze vyměnit poměrně snadno. Podstatné je vědět, kam chce člověk dojet.

ASSOCIATED PRESS (2026). Democrats win the US House and Senate as voters deliver a strong rebuke to Trump and Republicans. 4. listopadu 2026. Dostupné z: https://apnews.com/article/midterm-election-house-senate-democrats-republicans-trump-f126e12e05b579a327b98481c0ae2226

RAY, Siladitya (2026). Billionaires React To Democratic Midterm Sweep—Musk Jokes About ‚Space Lasers‘ As Hoffman Calls Him Out. Forbes, 4. listopadu 2026. Dostupné z: https://tollbit.forbes.com/sites/siladityaray/2026/11/04/billionaires-react-to-democratic-midterm-sweep-musk-jokes-about-space-lasers-as-hoffman-calls-him-out/

KHAN-MULLINS, Kyle (2026). Elon’s ROI: $458 Million Didn’t Buy Much In The Midterms. Forbes, 4. listopadu 2026. Dostupné z: https://tollbit.forbes.com/sites/kylemullins/2026/11/04/elons-roi-458-million-didnt-buy-much-in-the-midterms/

ROELOFFS, Mary Whitfill (2026). Did Musk Delete His ‚Vote Red Today!‘ Post? Grok Says Yes After Major Republican Losses. Forbes, 4. listopadu 2026. Dostupné z: https://tollbit.forbes.com/sites/maryroeloffs/2026/11/04/did-musk-delete-his-vote-red-today-post-grok-says-yes-after-major-republican-losses/

VANDEHEI, Jim a ALLEN, Mike (2026). Behind the Curtain: OpenAI's post-election power play. Axios, 1. listopadu 2026. Dostupné z: https://www.axios.com/2026/11/01/scoop-openai-post-midterm-policy

DORN, Sara (2022). Elon Musk’s Political Shift: How The Billionaire Moved From Backing Obama To Endorsing DeSantis. Forbes, 27. listopadu 2022. Dostupné z: https://tollbit.forbes.com/sites/saradorn/2022/11/27/elon-musks-political-shift-how-the-billionaire-moved-from-backing-obama-to-endorsing-desantis/

NASA (2014). NASA Chooses American Companies to Transport U.S. Astronauts to International Space Station. 16. září 2014. Dostupné z: https://www.nasa.gov/news-release/nasa-chooses-american-companies-to-transport-u-s-astronauts-to-international-space-station-2/

NASA (2026). NASA Awards SpaceX Three Crew Flights to Space Station. Dostupné z: https://www.nasa.gov/missions/station/commercial-crew/nasa-awards-spacex-three-crew-flights-to-space-station/

TESLA, INC. (2026). Annual Report 2025, Form 10-K. U.S. Securities and Exchange Commission. Dostupné z: https://www.sec.gov/Archives/edgar/data/1318605/000162828026003952/tsla-20251231.htm

REUTERS (2026a). SpaceX gets $1.6 billion US Space Force order for 18 Falcon 9 launches. 29. července 2026. Dostupné z: https://www.reuters.com/business/media-telecom/spacex-gets-16-billion-us-space-force-order-18-falcon-9-launches-2026-07-29/

REUTERS (2026b). Democrats planning flood of AI bills when they take control of Congress. 6. listopadu 2026. Dostupné z: https://www.investing.com/news/stock-market-news/democrats-planning-flood-of-ai-bills-when-they-take-control-of-congress-5007213

REUTERS (2026c). Democrats eye Musk, Miller probes after midterm rout. 8. listopadu 2026. Dostupné z: https://www.investing.com/news/politics-news/democrats-eye-musk-miller-probes-after-midterm-rout-5010268

REUTERS (2025). South Africa rejects Musk claim Starlink can't operate there because he's not Black. 7. března 2025. Dostupné z: https://www.reuters.com/world/south-africa-rejects-musk-claim-starlink-cant-operate-there-because-hes-not-2025-03-07/

AFRICAN NATIONAL CONGRESS (2026). Statement by the Secretary General of the African National Congress on the Outcomes of the Meeting of the National Executive Committee. Dostupné z: https://www.anc1912.org.za/statement-by-the-secretary-general-of-the-african-national-congress-on-the-outcomes-of-the-meeting-of-the-national-executive-committee/

SOUTH AFRICAN COMMUNIST PARTY (2025). ANC and SACP bilateral statement. 18. března 2025. Dostupné z: https://www.sacp.org.za/content/anc-and-sacp-bilateral-statement

THE WASHINGTON POST (2024). Elon Musk said his trans child was ‚dead.‘ She’s calling him out. 26. července 2024. Dostupné z: https://www.washingtonpost.com/business/2024/07/26/musk-transgender-vivian-grimes/

ASSOCIATED PRESS (2025). Washington Post owner Jeff Bezos says opinion pages will defend free market and personal liberties. 26. února 2025. Dostupné z: https://www.pbs.org/newshour/politics/washington-post-owner-bezos-says-opinion-pages-shift-from-broad-focus-to-will-defend-free-market-and-personal-liberties