Článek
Nejdelší část českých dějin tvoří vláda českých knížat a králů z rodu, jež dnes nazýváme Přemyslovci. Tato doba je pro nás v mnohém zahalena různými tajemstvími způsobenými dlouhým proudem času. Druhou nejdelší etapou je staletá vláda králů z mocného rodu Habsburků.
Habsburkové se roku 1526 neobjevují v českých dějinách poprvé, o českou korunu usilovali již v dobách pozdně přemyslovských. Do Českých zemí se natrvalo dostávají až ve zmíněném roce 1526. Nebylo to šťastné či slavné období našich dějin, Čechy byly zdecimovány po husitských válkách, šlechta si uzurpovala velkou část moci, soupeřila mezi sebou, v zemích panoval prozatímní náboženské příměří, obrovský dluh se prohluboval a z východu přicházela turecká hrozba. Po vymření česko-uherské větve Jagellonců neskýtala česká koruna velkou slávu, bylo to břímě zatížené spory a dluhy.
Česká monarchie nebyla volená, jak si to mnozí dnes představují. K volbě docházelo pouze v případě vymření rodu a podmínkou pro volitelnost bylo fakt, že kandidát je spřízněn s posledním českým panovníkem či rodem, což byl zpravidla manžel dědičky české koruny. Vážnými uchazeči tedy byli pouze Ferdinand I. Habsburský, manžel Anny Jagellonské, a bratři Vilém IV. a Ludvík X., vévodové bavorští. Pozdě se přihlásil polský král Zikmund I. Starý, mladší bratr českého krále Vladislava II. Jagellonského, v rámci volby s ním již nebylo počítáno.
Původně měli volit i stavové z vedlejších českých zemí, tzn. Moravu a Slezsko. Jenže stavové z Čech je nakonec i přes dohodu nepřizvali. Došlo tak k tomu, že na Moravě i ve Slezsku již před volbou uznali nárok Ferdinanda I. Habsburského. Habsburkové totiž s Jagellonci uzavřeli smlouvu, že v případě jejich vymření bude trůn náležet jim. Tu ale čeští stavové neuznali.
Volbu nad Wittelsbachy nakonec vyhrál Ferdinand I., bratr Karla V., císaře Římanů a krále španělského, vládce říše, nad kterou slunce nezapadalo. Bavorská strana si nedokázala získat některé podporovatele Habsburků, nepřesvědčila o své solventnosti a panovala obava, že by nebyli schopní ufinancovat případný válečný konflikt s Ferdinandem I.
Tak byl 23. října 1526 zvolen Ferdinand I. Habsburský králem českým a začala skoro 400 let trvající vláda Habsburků a jejich dědiců z dynastie habsbursko-lotrinské. Je potřeba říci, že základy všeho, co dnes tvoří naši zem a identitu, byly položeny za staleté vlády Habsburků, která nakonec patří k jedněm ze stabilních a státotvorných dob.
Autor: Erik Pašingr
Zdroje
IROZHLAS. Historik: Habsburkové naše práva nezradili. České dějiny v rámci Rakouska hodnotím pozitivně. Online. 2026. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/historik-habsburkove-nase-prava-nezradili-ceske-dejiny-v-ramci-rakouska-hodnotim_2604280725_raf. [cit. 2026-10-22].
ECHO24.CZ. Habsburkové, patroni českého úspěchu? Jak hodnotit 500 let jejich vlády. Online. 2026. Dostupné z: https://www.echo24.cz/a/HWTjR/tydenik-echo-salon-habsburkove-patroni-ceske-uspechu. [cit. 2026-10-22].
