Z pupku Evropy na Madeiru – odvážný skok do ponchy a pastel de nata

Ano, mluvím o nás a mnoha dalších expatech, kdo dali sbohem evropskému epicentru a zamířili na Madeiru – nebo aspoň za nabídkou jejího zimní azylu. Malý kousek ráje uprostřed Atlantiku, kde je léto tak nějak na plný úvazek téměř po celý rok.

Většinu nově příchozích na Madeiru spojuje pár zajímavých zjištění. Například: že jejich prádlo najednou voní jinak – sušení na terase má prostě jiné kouzlo než sušáky v pokoji. Dále pochopí, že „pěšky kousek“ tady znamená výstup hodný horolezeckého deníku. A hlavně se naučí nové oblíbené slovo: „amanhã“ – což v překladu znamená „zítra… nebo někdy… nebo taky nikdy“.

Chcete tu zůstat déle? Potřebujete NIF. Chcete rezidenci? Musíte mít portugalskou adresu. Chcete své bydlení? Bez portugalského účtu to nepůjde. A takhle se točíte dokola, dokud nepochopíte, že nejlepší strategie je klid, kafe, poncha a pastel de nata. 🍮☕

Středoevropan zvyklý na rovinky se tu rychle přeučí – každá cesta je dobrodružství, každá zatáčka překvapení. Naučíte se brzdit nejen před serpentinou, ale i před babičkou s trsem banánů. Nebo vám zvedne adrenalin autobus v jednosměrce proti vám ve svahu úzkém na jedno vozidlo a sklonem snad pravoúhlým. Nebo kráva, která si dává pauzu uprostřed silnice (naštěstí jen v horách).

Adrenalinu za volantem si tedy užijete do sytosti. Ale jiného než znáte z cest ze své domoviny či po evropských dálnicích. Ne kvůli řidičům. A hlavně pochopíte, že automatická převodovka je na tomhle ostrově vynález hodný Nobelovky.

Jako turista netušíte, proč na vás řidiči zleva na kruháku zuřivě troubí – dokud nepochopíte portugalský kruhový rébus. Pravidla jsou jasná: pokud nejedete prvním výjezdem ven, šup do vnitřního pruhu a do vnějšího až těsně před odbočením. Kdo zvládne kruháče na Madeiře, zvládne řídit i v chaosu jakéhokoliv světového velkoměsta.

Rozhodnete se objevovat tenhle magický ostrov vybaveni alespoň základy portugalštiny a hned první reakce na vaše „obrigado“ vám vrátí něco, co zní jako zaklínadlo z Harryho Pottera („de nada“). Časem se ale posunete dál – třeba rozpoznáte, kdy vám někdo říká, že je vše drahé a kdy vás ve skutečnosti zve na ponchu. 🍹😄

Pozn.: Poncha – madeirský elixír štěstí z rumu, čerstvých citrusů, ledu a pár lžiček třtinového cukru nebo kapky medu. Nejlepší? Za mne rozhodně maracuja!

I přes všechny výzvy a záludnosti magického ostrova se většina expatů shodujeme: Madeira je místo, kde se váš život zpomalí, zapomenete na pevninské stresy, slunce vždycky zapadá nad oceánem a jediné, co tu opravdu způsobuje nervozitu, je dilema – dát si maracuja koktejl nebo raději ponchu? A nebo raději zamířit do Funchalu do divadla nebo do kina? 😊

A tak tu žijeme v poklidu, s úsměvem dle vzoru místních starousedlíků, se sandály i v lednu, a občas si nostalgicky vzpomeneme na domov, přátele a svíčkovou. Ale to trvá jen do chvíle, než nám přistane na stole čerstvá espetada s madeirským vínem a oceánský vánek nás pohladí po tváři. 😉🍖🍷