Článek
Jednoduše, domluvte se se soukromou LDN.
Což se stalo i mé osobě. Pro dceru jsem byla velmi nepohodlná až nebezpečná, pro svou paměť a rodinné události z devadesátých let.
Jelikož svými finančními podvody nejenom vytunelovala střední rodinnou firmu, podvodnými děravými smlouvami převedla jak firmu, tak i zbývající majetek na svoji osobu. I po úspěšném soudním jednání bohužel již bez členů firmy, kteří během soudu postupně umírali z psychického strádání a bezmocní cokoliv s tímto učinit díky průtahům a dlouhému soudnímu sporu.
Protože jsem zůstala jediná, kdo vše mohl zvrátit ve spravedlivý konec,nasadila dcera další psychologicko- vyhrožující teror.
Při cestě z odpolední směny mě na nádraží několikrát zastavili cizí muži, ať se vzdám dělání špatných věcí. Toto se stupňovalo k ukončení dovolacího řízení v můj prospěch i pozůstalých příbuzných.
Bohužel dne 21.2.2022 to i moje zdraví nezvládlo a vypovědělo službu cévní mozkovou příhodou, ochrnutím celé levé poloviny těla bez ztráty intelektu. A najednou se dcera začala angažovat a aby to stálo za to, sepsala se mnou dohodu, při které jsem se de facto vzdala majetku za byt na dožití a starost o nezletilého bratra.
Byla jsem přesvědčená, že hrůzy přestanou. Ovšem nepřestaly, následovaly další, jelikož jsem se dostala do spárů primáře neurologie, ruského lékaře, který cévní mozkovou příhodu v mém případě chtěl léčit diazepamem na spaní, místo rehabilitací. Jelikož můj dlouholetý druh byl lékař, věděla jsem, že je to nesmysl. Proto jsem tento lek odmítla.
A bylo další zle, pro uzavření oddělení pro covid mě místo do mého trvalého bydliště díky sepsání dohody 4.3. vyexpedoval. Neodvezli mě do Berouna do rehabilitační nemocnice, ale na LDN Humpolec, kde začala má pozvolná likvidace.
Už přijetí bylo hrozné, nechodící zacévkovaná ,kdy mě řidič sanitky po přenosu v náručí odhodil na postel se slovy: „Snad to tu dožijete.“ Už jen ta hrůza, kdy mě donutili pod pohrůžkou vyhazovu před budovu podepsat souhlas s léčbou.
A následovaly další hrůzy, které byly součástí mé domluvené likvidace.
A to nasazení diety bez laktózy, veškeré zeleniny a ovoce.
Ráno suchý rohlík či chleba + játrový salám, to samé večer. V poledne těstoviny či brambor s hnědou omáčkou. Prádlo jsem si musela objednávat poštou čisté nové, protože tam nebyla možnost praní a příbuzní a známí byli cca 300 km.
Dali mě do izolace a začal teror, mytí v zimě, i když jsem měla ochrnutá střeva, odmítali mě celou dobu kamkoliv převést, i když jsem patřila do FN Motol. Odmítali mi jakkoliv pomoci. Dokonce mě ostříhali, bez vyšetření nazývali psychopatem, ač jediný doktor, co se zde nalézal, byl internista, který se zjevoval pouze v pondělí a ve čtvrtek ráno. I přez žádnou stolici a velké bolesti mě podávali pouze projímadla, která mi způsobovala velké bolesti. V noci 16 den nastali velké křeče,nic jiného mi nezbylo , když jsem volala na policii,ti mě odbyli, že si to mám vyřídit s nemocnicí. Tak jsem si v noci do pleny vytahala rukou z řitního otvoru stolici a přemluvila starou Ukrajinskou sestru aby,mi dala alespoň algifenové kapky na bolesti. Abych to přežila.
Ulevilo se mi a nastalo vse znovu. Snažila jsem se skoro nejíst. Ovšem nelidské zacházení a neléčení utrpení pokračovalo. Sedmnáctý den opět proseb o převoz a alespoň klystýr mi bylo jako pokaždé sděleno ,to se zde nedělá,nikam vás nepovezeme, když se vám to nelíbí, jděte si sednout do parku. Jak nehodící zacévkována?
Osmnáctý den se přihlásili znovu křeče.Socialni sestře se mě zželelo a řekla,oni vás nikam nepřevezou. Uteče! Devatenáctý den jsem v bolestech přemluvila po telefonu , že za čtyři tisíce mě do FN Motol odveze.
Dvacátý den jsem ještě než přišli sestry zabalila dvě tašky a po příchodu sester neoblomně za nadávek vůči mé osobě nechala a trvala na sepsání negativního reverzu.
Napsat nechtěli, prý obyčejný. Ani taxikáře nechtěli pustit do objektu. Až když slyšeli, že se dožaduji součinnosti policie. Začali psát ani vozík na převoz do auta mi nechtěli půjčit. Až po tom co mi řidič odnesl tašky do auta a šel pro mě,ze mě donese v náručí do auta. Přišla sestra s vozíkem.Po měsíci jsem již měla, leč s tvrdým břichem 44 kg/ 160 cm.
Negativní zprávu nakonec sepsali s tim, že jsem psychopatický blázen.
Jak si toho muze dovolit lékař bez patřičné kvalifikace?
Po třech hodinách a dalších dvou ve vozíku ve frontě na urgentnim příjmu jsem byla ihned přijata vyšetřena jak lékařem,tak psychiatrem se slovy, paní vy nejste blázen, právě jste si zachránila život. Bohužel díky Ukrajině byl Motol plný ,proto mě ještě v pozdní večer převezli se stohem papíru na vyšetření a záchranu života do Berouna na interní oddělení,kam jsem původně patřila
Ihned ráno, začala intenzivní záchrana mého života. Dva lékaři nezávisle na sobě konstatovali měla jste tak dva dny a byl konec.
Naštěstí tady mě za tři týdny zachránili život i přesunuli na původní rehabilitaci,kde jsem měla být od začátku.
Bohužel dle vyšetření pozdě. Končetiny již díky, hrůzám a zanedbání již zůstanou nehybné a střeva bez léků a speciální diety již funkční také nebudou.
A odškodnění,to je na další článek.
NNN
