Článek
Elizabeth Holmes bývala jednou z nejobdivovanějších podnikatelek Silicon Valley. Její společnost Theranos slibovala revoluci v laboratorním testování krve a získávala důvěru investorů i veřejnosti. Když se ukázalo, že technologické sliby neodpovídají skutečnosti, následoval soud a odsouzení za podvody na investorech.
Nyní se Holmes vrací do centra pozornosti prostřednictvím filmu, který sám vyvolává otázky o pravdě, manipulaci a hranicích dokumentárního vyprávění.
Snímek Uvidíš všechno (You Can See Everything) režisérů Nathana Fieldera a Lance Oppenheima se během několika týdnů proměnil v nečekaný americký hit. Po deseti dnech v kinech překročil hranici 45 milionů dolarů na tržbách. Do české distribuce vstoupí 5. listopadu 2026.
Začalo to tajnou projekcí
Ještě před několika týdny o existenci filmu veřejnost téměř nic nevěděla. Jeho uvedení na festivalu v Telluride 6. září proběhlo za mimořádně přísných podmínek.
Návštěvníci před projekcí odevzdali mobilní telefony a vstoupili do sálu bez obvyklého předchozího seznamování s filmem. Teprve poté se začaly šířit první reakce na téměř tříhodinový dokumentární experiment.
Film následně vyvolal značný zájem na sociálních sítích a dostal se do hledáčku významných zahraničních médií.
Zvláštnost tohoto uvedení přitom dobře odpovídá samotnému tématu filmu. Tvůrci pracují s překvapivostí, nejistotou a otázkou, nakolik lze věřit tomu, co člověk vidí.
U snímku věnovaného ženě, která vybudovala mimořádně úspěšný veřejný obraz na slibech, jež později neobstály, má takový přístup zvláštní význam.
Posledních 34 dní před vězením
V roce 2023 čekala Elizabeth Holmes na nástup do výkonu trestu. Byla odsouzena za podvody na investorech společnosti Theranos a věděla, že její dosavadní život se zásadně změní.
Právě v této době pozvala do svého soukromí Nathana Fieldera.
Souhlasila s tím, aby filmaři zachycovali její každodenní život během posledních 34 dní před nástupem do vězení. Kamera se dostala do rodinného prostředí a do situací, které byly dříve veřejnosti nepřístupné.
Na první pohled se nabízela možnost natočit intimní portrét kontroverzní podnikatelky. Projekt se však podle oficiálních materiálů postupně proměnil v mnohem složitější filmové vyprávění.
Samotné natáčení se protáhlo do několikaletého procesu a začalo překračovat obvyklé hranice dokumentu.
Režiséři kombinují skutečné události s postupy, které jsou blízké fikci, thrilleru a komedii.
Výsledkem tak není pouze další rekonstrukce kauzy Theranos. Film se zabývá také způsobem, jakým vzniká obraz člověka před kamerou.
Když se dokument stane součástí příběhu
Nathan Fielder je známý tvorbou, v níž zpochybňuje hranice mezi autentickým chováním, předem připravenou situací a reakcí člověka, který si uvědomuje přítomnost kamery.
Jeho seriál Zkouška (The Rehearsal) pracuje s pečlivě vystavěnými rekonstrukcemi skutečných životních situací a ukazuje, jak obtížné je předvídat lidské jednání.
Lance Oppenheim se ve své dokumentární práci rovněž zajímá o lidi, jejichž představy o vlastním životě se dostávají do napětí s okolní realitou.
Společné natáčení Elizabeth Holmes proto od počátku nabízelo neobvyklou kombinaci.
Na jedné straně stojí žena, jejíž schopnost přesvědčovat patřila k zásadním předpokladům úspěchu společnosti Theranos. Na druhé straně filmaři, kteří se dlouhodobě zabývají tím, co se děje, když člověk začne kontrolovat vlastní obraz.
Základní otázka je jednoduchá: může dokumentární kamera skutečně odhalit pravdu, pokud natáčený člověk zároveň ovlivňuje, co o sobě ukazuje?
Samotná blízkost kamery totiž ještě nemusí znamenat otevřenost.
Člověk může pustit filmaře do svého domova, hovořit o osobních tématech a přitom dál utvářet příběh, kterému mají ostatní uvěřit.
Dokument, který překvapil americká kina
Mimořádný ohlas filmu se neomezil na festivalové prostředí.
Po uvedení do amerických kin 16. října zaznamenal snímek velmi silný premiérový víkend. V 855 kinech utržil přibližně 15,6 milionu dolarů.
Během druhého víkendu se distribuce rozšířila a film získal dalších 19,5 milionu dolarů. Jeho celkové severoamerické tržby tak po deseti dnech dosáhly přibližně 45,1 milionu dolarů.
Na dokumentární film jde o mimořádný komerční výsledek.
Zatímco podobné tituly často oslovují především návštěvníky festivalů, specializovaných kin a filmových klubů, Uvidíš všechno se zařadilo mezi výrazné události běžné kinodistribuce.
Zájem navíc pokračoval i po prvním víkendu, což nebývá samozřejmostí ani u nákladných hraných filmů.
Zahraniční média se věnují nejen samotnému snímku, ale také tomu, proč přitahuje tolik diváků. Vedle zájmu o skandál Theranosu hraje roli neobvyklé vyprávění a skutečnost, že film vyvolává intenzivní diskuse.
České publikum mezi prvními v Evropě
Film se před českou premiérou představil také na tuzemských mimořádných projekcích.
Jedna z nich se uskutečnila na festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava, další 26. října v Nové budově Národního muzea v Praze, tedy v bývalém Federálním shromáždění.
Právě toto prostředí nabízí zajímavou symbolickou souvislost. Budova je spojená s českými politickými dějinami i s proměnami veřejné komunikace a moci. Film se přitom zabývá tím, jakým způsobem vzniká důvěra a jak snadno může být zneužita.
Podle distributora budou česká a polská kina patřit mezi první evropská teritoria, která snímek uvedou.
To je vzhledem k mimořádnému zájmu o film v zahraničí důležitá příležitost i pro domácí publikum.
Co vlastně znamená vidět všechno?
Název filmu může působit jako slib, že divák konečně získá úplný obraz Elizabeth Holmes a jejího příběhu.
Právě takový předpoklad je ale problematický.
Dokumentární film není neutrálním oknem do skutečnosti. Výsledná podoba vzniká výběrem situací, rozhodováním o střihu, způsobem natáčení i vztahem mezi kamerou a člověkem, který před ní stojí.
To samo o sobě nesnižuje hodnotu dokumentární tvorby. Připomíná to však, že i skutečné události mohou být vyprávěny různými způsoby.
U Elizabeth Holmes je tato otázka zvlášť naléhavá.
Její společnost Theranos dlouhá léta vytvářela obraz technologického průlomu, který získal podporu významných investorů. Pozdější odhalení ukázala zásadní rozpor mezi veřejnými tvrzeními a reálnými možnostmi firmy.
Právě proto může být sledování jejího dalšího veřejného vystupování zajímavé i mimo samotnou trestní kauzu.
Film přitom nemusí nabídnout jednoznačnou odpověď na otázku, kdo Elizabeth Holmes skutečně je. Může být důležitější tím, že diváka přiměje zkoumat, proč určitým příběhům věří a jiným nikoli.
Příběh, který přesahuje Theranos
Kauza Theranosu není pouze příběhem neúspěšné podnikatelky. Ukazuje také rizika prostředí, v němž mohou mimořádné sliby a přesvědčivá osobní prezentace zastínit potřebu ověřovat skutečné výsledky.
Podobné mechanismy se nevyskytují jen v technologickém podnikání.
Setkáváme se s nimi v reklamě, politické komunikaci i na sociálních sítích, kde bývá důvěryhodnost často vytvářena především obrazem, emocí a vyprávěním.
Nový film Nathana Fieldera a Lance Oppenheima tak otevírá téma, které přesahuje život jedné odsouzené podnikatelky.
Nejde pouze o to, zda kamera ukáže něco, co dosud zůstávalo skryté. Podstatná je také schopnost diváka rozlišovat mezi tím, co skutečně ví, a tím, čemu je ochoten uvěřit.
Uvidíš všechno vstupuje do českých kin 5. listopadu 2026. Americký film režisérů Nathana Fieldera a Lance Oppenheima má stopáž 174 minut a kombinuje dokumentární postupy s prvky thrilleru a komedie. V českých kinech jej uvede distribuční společnost Aerofilms.
Další autorské články o filmu, literatuře, divadle a kultuře najdete na mém kulturním webu Mezi řádky.
