Článek
Hlášky od dětí přichází v nejméně vhodných chvílích
Já ten svět vlastních dětí někdy přímo zbožňuji. Když se s nimi mohu zasmát a utéct tak od každodenní reality. Někdy si říkám, že bych se mohla inspirovat a zbytečně se nestresovat s nějakými životními situacemi.
O čem jsem to vlastně chtěla psát? Každý rodič to zná. Jdete se svými dětmi nakupovat, okolo vás je hodně lidí. A vaše děti si usmyslí, že je ta nejlepší chvíle, kdy vám za každou cenu musí vysvětlovat, že už vědí, jaký je rozdíl mezi holčičkou a chlapečkem.
Tak to mě zajímá maminko, jak to vysvětlíte
Když žena čeká dítě a je to na ní vidět, protože už je v pokročilém stádiu těhotenství, tak jsou děti zvědavé, jak se tam vlastně to miminko dostalo. Když jsem čekala dceru, tak se mě syn také ptal. V té době mu byly nějaké 3 roky. Já jsem mu to říkala pravdivě, samozřejmě bez detailů. A ještě jsem mu jako ukázku pustila francouzský animovaný seriál Byl jednou jeden život. Ale evidentně to nepochopil nebo si to nezapamatoval.
To jsme také byli někde, kde bylo více lidí, už nevím, kde to přesně bylo, protože to už nějaký ten pátek je. A syn zničehonic na mě „Mamko, ty jsi chtěla moc papat?“ A já jsem se ho ptala, proč to chce vědět. A on odpověděl (to ještě neuměl pořádně ř, r) dětskou hatmatilkou „Tak ploč jsi to miminko spapala?“ V tu chvíli jsem se opravdu od srdce musela zasmát. Kolemjdoucího zajímalo, co řeknu. Ale nevydržel čekat, než se dosměju.
Ukazuj nenápadně
Byli jsme se synem nakupovat a v obchodě jsme narazili na postiženého pána. Syn se s tím nepáral a ukázal na něj a pěkně nahlas povídal „Co to je?“. V háji bych se viděla. Ale protože za tím dotyčným pánem bylo zboží, tak jsem synovi řekla, že to je krabice se zbožím. Dál to naštěstí nezkoumal. Poté jsem se mu snažila vysvětlit, že i tací lidé mezi námi jsou, ale za svůj zdravotní stav nemohou.
Potkali jsme také jednou i kojící maminku. Syn na celé kolo s nataženým ukazováčkem „Hele mami, to mimino tý paní cucá plso!“. Když jsem mu vysvětlovala, co to dělá, tak mi řekl, že já mám „slabý plsa“, protože mi z nich už neteče mlíko a on mi je nemůže žužlat.
I dcera už začíná hláškovat
Dcera už je také ve věku, kdy začíná breptat. A po čem prd, to si pamatuje dlouho. Ale to tak bývá u dětí. Jednou manžel něco opravoval doma a schoval si nějakou věc, kterou potřeboval a sám pro sebe si říkal „Tak jsem blbej nebo navedenej?“ a naše pohotová dcera mu hezky odpověděla „Tatí, blbej“ a děsně se tomu smála.
Já se tomu také řehtala jako pominutá, protože to se fakt povedlo. Ale také jsem s dcerou zažila super hlášku při nákupu v drogerii. Dávala jsem do košíku mýdlo na ruce - bílý obal, modrá pumpička, ale já vůbec nevím, jak na takovou spojitost přišla. A najednou povídá "Mamko, to je gel na pipku? “
Je sice v takovém věku, kdy by se ještě tulit mohla, ale nesnáší pusinky. Přitom bychom ji ještě rádi občas dali pusinku jako důkaz rodičovské lásky. Ale když nechce, nechce. Tak to si také vymyslela hlášku „Pusinka je ble“.
Zasmějte se s dětmi, prodlouží vám to život
Já se s dětmi opravdu ráda zasměju i těm hláškám nebo jiným vtipným situacím. Já jsem jako dítě neměla možnost se emocionálně projevovat, tak si to užívám se svými dětmi.
Také se svými dětmi rádi smějete nebo se stydíte za ty jejich hlášky? On i dospělý občas vypustí z pusy něco nevhodného, ale to už potom moc vtipné není.
