Článek
Pamatujete si, kdy jste naposled cítili stud za svou generaci? Ne? Tak dnes večer je další šance. Clash of the Stars – svátek zvrácenosti, kde se místo medailí rozdávají otřesy mozku a místo hodnot lajky. Klec není aréna odvahy. Je to výběhová past pro zbytky sebeúcty.
Kdysi zápasili hrdinové. Dnes vlivní. Zápasí se o content, o views, o slevové kódy na legíny a kratom. Průměrný účastník váží 82 kg, z toho 50 % je ego, 20 % silikon, 10 % kokain a zbytek tvoří proteinové tyčinky s obsahem zakázaných látek, které i WADA při testování zamkla do trezoru.
Jedna ze zápasnic se v podcastu pochlubila, že „v přípravě vysadila všechno – i antidepresiva“. Tým trenérů to potvrdil. Od té doby se s ní nikdo nebaví, protože kouše.
Dnes nejsou důležitá kolena ani technika. Důležitý je příběh. Nejlépe tragikomický. Chceš zápasit? Stačí mít rozchod s jinou influencerkou, nahrát smutné video na Instagram a přihodit, že „bojuješ hlavně se sebou“. Ideálně na MDMA.
Drogová situace v zákulisí připomíná techno squat z roku 1998. Někteří zápasníci nevědí, zda jdou do ringu, nebo na aftérku. Předzápasová modlitba: „Bože, dej, ať to trefím – a myslím tím tu lajnu.“
A my to žereme. Doslova. V přestávkách mezi zápasy se prodává „Clash burger“ – hovězí, hranolky a dávka nihilismu. Influencerky testují, který protein nejlépe maskuje kokain v moči, a pořadatelé zvažují zavedení antidopingové kontroly, ale nakonec rozhodli, že by přišli o polovinu účastníků.
Sponzorem večera je značka alkoholu, která v reklamě uvádí: „Pij, dokud ještě víš, kdo jsi.“
V zákulisí se nachází tzv. „VIP zona“, kde se potkávají bývalí reality show účastníci, youtubeři, jeden bezzubý rapper a člověk, co tvrdí, že kdysi vystupoval v Show Jana Krause. Vzduchem se line mix THC, egomanie a energydrinků, které FDA zakázala už v roce 2011. Tady se nerodí hvězdy. Tady vyhasínají poslední zbytky důstojnosti.
Nabídli jsme rozhovor zápasníkovi, který se představil jako „Lord Kokos“. Měl na sobě župan s výšivkou „Mindset > Morálka“ a kolem krku zlatý řetěz ve tvaru injekční stříkačky.
Redakce: Jak se připravujete na zápas?
Lord Kokos: Vstávám kolem poledne. Pak se natáhnu do kryosauny, dám si vitamín C, modafinil, dvě lajny, protein a motivační citát. Dnes jsem měl: „Jen slabí potřebují pravidla.“ Pak chvilka dechu – v bongu.
Redakce: A jak se cítíte před nástupem?
Lord Kokos: Tak trochu jako Lenin po návratu do Ruska. Revolučně, ale s paranoiou.
Redakce: Co byste vzkázal dětem, které vás sledují?
Lord Kokos: Nedělejte to, co já – dělejte to ještě drsněji. Život je ring. A když nemáš followera, jsi jen nula a žebrák.
Zatímco on odcházel do zápasu (během rozhovoru se 3× ztratil a jednou se pokusil nastoupit do kameramana), v publiku se tleskalo. Ne ironií. Opravdově. Děti skandovaly. Rodiče točili stories. Učitelé? Ti tam nejsou. Ti se mezitím snaží vyplnit výkazy o digitální gramotnosti.
Média to vysílají, zatímco varují. Reportáž má titulek „Dekadence dnešní mládeže“ a v rohu bliká: „Sledujte Clash už tuto sobotu – exkluzivně u nás!“ Dvojí standard? Kdepak. Jen standardní cynismus.
A teď si položme otázku. Kde jsou ti, kdo měli křičet první?
Kde jsou pedagogové, kteří měli zvednout hlas dřív, než jejich studenti začali nosit do školy rukavice a výmluvy?
Kde jsou psychologové, kteří místo prevence teď řeší, jak děti zvládnou, že jejich vzor dostal KO v prvním kole a pak se rozplakal do live streamu?
Kde jsou umělci, kteří kdysi protestovali proti válce, bídě a hlouposti – a dnes mlčí, protože je to „komplexní téma“?
Klece jsou otevřené. Ale ne ty v hale – ty ve společnosti.
Klec není to, co svírá tělo. Klec je ten algoritmus, který nám podsouvá, že tohle je normální. Že tohle je cool.
Že cool je, když člověk, co se neumí podepsat bez gramatické chyby, mlátí jiného člověka, protože ho naštval jeho reels.
Řím měl gladiátory. My máme Clash.
Řím měl senát. My máme komentáře pod live streamem.
Řím měl úpadek. My máme… influencery.
A zatímco civilizace hoří, TikTok tančí.
