Drogová scéna v Ústeckém kraji: lokální sítě a mezinárodní souvislosti

Ústecký kraj je dlouhodobě vnímán jako jedno z center drogové kriminality v České republice. Policie a Národní protidrogová centrála (NPC) zde každoročně odhalují desítky varen, stovky dealerů a tisíce dávek nelegálních látek, přičemž nejvýznamnější roli stále hraje metamfetamin, známý jako pervitin. Tento region je specifický nejen vysokou koncentrací výrobců a uživatelů, ale také svou polohou u hranic s Německem. Díky tomu je zdejší drogový trh propojen s německým prostředím, kde je pervitin dlouhodobě velmi žádanou komoditou. Tato kombinace vede k tomu, že se v kraji prolínají malé lokální laboratoře, rozsáhlé distribuční řetězce i mezinárodní zločinecké struktury.

Roky 2024 a 2025 přinesly řadu zásahů, které odhalily konkrétní případy i obecnější mechanismy fungování drogových sítí. Kromě tradičních varoven a dealerů policie narazila také na propojení s dopingovým prostředím, na sofistikované metody praní peněz a na využívání mezinárodních finančních kanálů.

V dubnu 2025 proběhla série zásahů, které potvrdily dlouhodobé poznatky o fungování drogových sítí v kraji. V Mostě byla odhalena tzv. „drogová chobotnice“ – organizovaná skupina, která měla propracovaný systém výroby a distribuce pervitinu. Policisté zajistili stovky dávek drogy, suroviny pro její výrobu i finanční prostředky. Struktura skupiny připomínala malou firmu: někdo měl na starosti výrobu, jiný distribuci, další finanční zajištění. O několik dní dříve došlo k razii v Ústí nad Labem, kde policie zadržela dealery přímo při činu, a v Trmicích byla objevena plně vybavená varna se zásobami chemikálií.

Tato série případů ukázala, že drogové skupiny v Ústeckém kraji nejsou izolovanými buňkami, ale že fungují propojeně – dokážou se rychle adaptovat, vzájemně se doplňovat a navazovat na sebe. Zároveň se potvrdilo, že kromě pervitinu se v regionu stále častěji objevují i další látky. Důkazem je událost z 5. září 2025, kdy policie u Havraně na Mostecku zastavila řidičku, která měla v krvi kokain i amfetamin. Tento případ ukazuje, že drogy pronikají i do zcela běžného provozu a představují bezprostřední riziko pro širokou veřejnost.

Analýzy ukazují, že stabilita drogových sítí není dána jen výrobní kapacitou, ale také sociálním a ekonomickým zázemím. Významnou roli zde hrají tzv. bílé koně a pěšáci. Bílé koně jsou osoby, které formálně vlastní majetek nebo podniky, ale ve skutečnosti pouze zastírají skutečné organizátory. Pěšáci jsou naopak lidé z okraje společnosti, často uživatelé nebo sociálně slabí, kteří plní pomocné úkoly – hlídají okolí, varují před policií či slouží jako kurýři. Tito lidé jsou snadno nahraditelní, což činí síť flexibilní a odolnou.

Sítě se opírají také o rodinné a komunitní vazby. Solidarita a mlčenlivost uvnitř těchto skupin často znemožňuje proniknutí policie do jejich struktur. Navíc, i když policie rozbije jednu skupinu, v komunitě se velmi rychle objeví její náhrada. Tímto způsobem je drogová scéna schopná přežívat i navzdory opakovaným zásahům.

Výroční zpráva NPC za rok 2024 potvrzuje, že Ústecký kraj patří k oblastem s nejvyšší koncentrací drogové kriminality v České republice. V roce 2024 zde bylo zahájeno 272 trestních spisů s celkem 332 obviněnými, přičemž nejčastějším trestným činem byla nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami (§ 283 TZ). Zpráva rovněž upozorňuje na výraznou roli vietnamské komunity, která se dlouhodobě podílí na výrobě a distribuci pervitinu i na zajišťování chemických prekurzorů a finančních toků.

Jedním z významných případů, který se v roce 2024 dotýkal i Ústeckého kraje, byla Akce FIT. Policie při ní zadržela a obvinila 23 lidí a jednu právnickou osobu. Skupina se zaměřovala především na obchod s anaboliky, ale její činnost se prolínala i do klasického drogového prostředí. Zajištěny byly dávky kokainu, klefedronu, mefedronu či marihuany, ale také luxusní automobily, nemovitosti a finanční prostředky přesahující 6,5 milionu korun. Jen samotná anabolika měla hodnotu minimálně 1,5 milionu. Tento případ ukázal, že hranice mezi dopingovým podhoubím v posilovnách a drogovým trhem je čím dál méně zřetelná a že organizované skupiny dokážou propojit oba světy do jednoho ziskového byznysu.

Dalším příkladem z výroční zprávy NPC je Akce Trong, která dobře ilustruje fungování skupin v krajích sousedících s Německem. Policie při ní zadržela tři cizince a jednu ženu působící dlouhodobě v zahraničí, kterou nizozemská policie vydala na základě evropského zatýkacího rozkazu. Při domovních prohlídkách bylo zajištěno 6 kg metamfetaminu, 2 kg ketaminu, 1 kg kokainu, luxusní šperky a finanční prostředky. Případ ukázal, že i menší skupiny dokážou efektivně zásobovat zahraniční trhy a využívat k tomu české zázemí. Tento model je relevantní právě pro Ústecký kraj, kde blízkost hranic se Saskem poskytuje ideální podmínky pro přeshraniční obchod s drogami, zejména pervitinem, který je v Německu velmi oblíbený.

Podle NPC bylo v roce 2024 v celé České republice odhaleno 192 varen pervitinu. Významná část z nich se nacházela v Ústeckém a Karlovarském kraji. Analýzy odpadních vod navíc ukázaly, že města jako Most či Ústí nad Labem patří k evropské špičce v koncentraci metamfetaminu. To znamená, že region není jen významným výrobcem, ale také centrem vysoké spotřeby.

Ústecký kraj zároveň funguje jako tranzitní oblast pro drogy mířící do Německa. Případy, jako byla Akce Trong, dokládají, že mezinárodní spolupráce s německými orgány je klíčová. Bez sdílení informací a koordinovaných zásahů nelze efektivně čelit kriminalitě, která má mezinárodní povahu a přesahuje hranice jednotlivých států.

Drogová kriminalita v Ústeckém kraji má rozsáhlé dopady na společnost. Pervitin je vysoce návyková látka, která způsobuje těžké psychické i somatické poruchy. NPC uvádí, že v roce 2024 byl metamfetamin příčinou 24 smrtelných intoxikací. Kromě toho se drogy podílejí na zvýšené kriminalitě, domácím násilí a na dopravních nehodách, pokud se uživatelé ocitnou za volantem.

Samotná výroba drog má navíc negativní vliv na životní prostředí. Chemikálie z varen jsou často vylévány do kanalizace nebo do přírody, což způsobuje dlouhodobé znečištění půdy a vody. Vysoká míra recidivy pak potvrzuje, že represivní opatření sama o sobě nestačí. Pachatelé se i po výkonu trestu vracejí k výrobě a distribuci, protože finanční zisk z drogového byznysu je enormní.

Případy z let 2024 a 2025 ukazují, že drogová kriminalita v Ústeckém kraji má několik rovin: od malých lokálních dealerů přes organizované skupiny až po mezinárodní sítě. Akce FIT zdůraznila propojení drogového světa s dopingovou scénou, zatímco Akce Trong ukázala přeshraniční dimenzi tohoto problému. Zásahy policie přinášejí úspěchy v podobě zajištěných drog a majetku, avšak ukazují i na obrovskou ekonomickou sílu drogových struktur.

Pokud má být tento fenomén dlouhodobě oslaben, nestačí jen represivní opatření. Je nutné kombinovat policejní zásahy s prevencí, sociálními programy, legislativními změnami a využitím moderních technologií, včetně umělé inteligence pro sledování finančních toků a analýzu rizik. Jen tak lze čelit fenoménu, který má hluboké kořeny, mezinárodní rozměr a vážné dopady na bezpečnost i kvalitu života obyvatel Ústeckého kraje.