Článek
Dnes už jsem v penzi. Nastoupil jsem v jednom podniku, kde jsem dostal za úkol udržet chod stroje, který byl ve šrotovém stavu, Nový stroj je velmi, velmi drahý. Za práci tohodle stroje se může účtovat 500 000, i více, za směnu. Náklady na opravy a údržbu, zhruba 60 000 denně, pokud se zrovna něco rozbije může to být i v milionech. Systematickým průzkumem stavu při jeho pracovním nasazení i mimo, jsem zmapoval dílčí sestavy stroje v havarijním stavu. Stroj byl starý a náhradní díly minimální. Začal jsem výběrem součástek které lze nahradit běžně a výběrem dodavatelských firem které byly schopny potřebné náhradní díly vyrábět v té nejlepší kvalitě a vždy za cenu nižší než z dovozu. Změnou konstrukce některých nových náhradních dílů, rekonstrukcí důležitých částí stroje a rozsáhlými opravami, se mně podařilo postupně vytvořit neuvěřitelné úspory v desítkách milionů korun na opravách stroje v následujících letech. Často jsem pracoval 15 až 20 hodin denně. Stále jsem očekával zvýšení mzdy to se nekonalo. Později jsem dostal informaci od jednoho kolegy. Slyšel ředitele jak říká jinému odcházejícímu kolegovi: "v této firmě spravedlnost nehledej"… Po 9 letech velmi úspěšné pracovní, ale neúspěšné finanční odměně, jsem činnost ve firmě ukončil. Na cestu jsem dostal symbolickou odměnu.
