Článek
Prezident Petr Pavel vetoval novelu zákona o rozpočtové odpovědnosti, která měla upravit pravidla hospodaření státu a umožnit větší prostor pro strategické investice. Jeho rozhodnutí okamžitě vyvolalo ostrou reakci vlády. Premiér Andrej Babiš i ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO) prezidenta obvinili z politického jednání a oznámili, že se pokusí jeho veto v Poslanecké sněmovně přehlasovat.
Babiš označil prezidentův krok za nezodpovědný a varoval, že může mít vážné dopady na fungování státu. Podle něj veto ohrožuje financování českého zdravotnictví, obranyschopnosti, výstavby škol i plánovaných energetických projektů. Zároveň uvedl, že prezident svým jednáním podle něj potvrzuje roli politického oponenta vlády.
Premiér připomněl, že v minulosti podle jeho názoru prezident neměl problém s návrhy rozpočtů předkládanými tehdejší opozicí, přestože je vláda ANO označovala za nezodpovědné. O to více jej nynější veto překvapilo. Zdůraznil, že kabinet udělá vše pro to, aby bylo prezidentské veto při nejbližším hlasování ve Sněmovně přehlasováno.
Stejně ostře reagovala také ministryně financí Alena Schillerová. Na sociální síti X napsala, že prezident podle ní vetoval nejen samotný zákon, ale i hospodářský růst, posílení obranyschopnosti země, výstavbu nových jaderných bloků nebo větší transparentnost státních financí. Důvody, které prezident uvedl při vetování novely, podle ní odpovídají argumentům opozice.
Schillerová zároveň upozornila, že bez přijetí novely by Česká republika musela v příštím roce hospodařit se schodkem přibližně 150 miliard korun. To by podle ní znamenalo výrazné omezení investic a negativně by se promítlo do ekonomiky i bezpečnosti státu. Právě proto je podle ministryně nezbytné, aby Poslanecká sněmovna prezidentovo veto přehlasovala.
Podle šéfky státní pokladny novela neotevírá prostor pro nezodpovědné zadlužování, jak tvrdí její kritici. Naopak má umožnit financování strategických projektů, které podpoří dlouhodobý hospodářský růst země. Dodala, že Česká republika by i po schválení zákona patřila mezi fiskálně nejodpovědnější státy Evropské unie.
Ministryně se vyjádřila také k prezidentově výhradě, že novela oslabuje kontrolní pravomoci Poslanecké sněmovny. Podle Schillerové je možnost uvolnit část rozpočtových prostředků na základě souhlasu Bezpečnostní rady státu důležitá zejména v krizových situacích a představuje nezbytný nástroj pro rychlou reakci státu.
Na stranu vlády se postavil také ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Přiznal sice, že novela není podle něj ideální, prezidentovo veto ale nepovažuje za zásadní komplikaci. Kabinet s touto možností podle jeho slov počítal a je přesvědčen, že díky většině ve Sněmovně bude možné veto bez větších problémů přehlasovat.
Macinka zároveň uvedl, že prezident podle něj dlouhodobě zastává postoje blízké opozici a pravidelně kritizuje kroky současné vlády. I tentokrát podle ministra nejde pouze o odborné připomínky k zákonu, ale především o politický postoj vůči vládní koalici.
Prezident Petr Pavel naopak při vetování novely upozornil na rizika spojená s rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti. Podle něj by změny mohly oslabit kontrolu nad státními financemi a zvýšit prostor pro vyšší zadlužování státu. O osudu zákona nyní rozhodne Poslanecká sněmovna. Pokud se vládní koalici podaří získat potřebnou většinu hlasů, může prezidentovo veto přehlasovat a novela vstoupí v platnost i bez jeho podpisu.
