Brána do Orlických hor láká na hrad, který neuvidíte, depresivní místa a schovanou rozhlednu

Na první pohled působí Skuhrov nad Bělou jako klidná obec v podhůří Orlických hor. Leží v údolí řeky Bělé, jen několik kilometrů od Rychnova nad Kněžnou, a pro mnoho návštěvníků představuje přirozený vstup do horské krajiny. Za poklidnou tváří místa se však skrývá překvapivě bohatá minulost, která sahá až do středověku a je úzce spojená nejen s někdejším hradem, ale také s těžbou a zpracováním železné rudy.

Historie Skuhrova se začala psát už ve 13. století. První ověřené zprávy jsou spojovány s rokem 1279 a se zdejším hradem, který tehdy patřil Mutinovi z rodu pánů z Dobrušky. Později se Skuhrov stal významným centrem okolního panství — roku 1310 městečkem a roku 1396 městem s právem pečeti. Hrad, který kdysi střežil okolní krajinu i obchodní cestu do Kladska, však postupně ztratil svůj význam a v polovině 16. století už byl pustý.

Výraznou kapitolu zdejších dějin tvoří železářství. V okolí Skuhrova se nacházely bohaté zásoby železné rudy, která se zde nejen dobývala, ale také zpracovávala. Už v roce 1521 je v oblasti doložen první hamr a v 18. století přinesla výroba železa obci nový rozmach. Nejznámější připomínkou této éry je Růženina huť, založená rodem Kolovratů. Právě železo a práce s ním se na dlouhou dobu staly jedním ze symbolů Skuhrova.

Návštěvníky dnes láká také místo, kde stával hrad Skuhrov. Z původní stavby se dochovaly už jen skromné zbytky, přesto má hradní návrší zvláštní atmosféru. Stojí zde dřevěná rozhledna, z níž se otevírá výhled na obec i údolí řeky Bělé. Cestou k ní turisté míjejí také dřevěnou sochu rytíře Mutiny Skuhrovského, která připomíná dávné počátky zdejší historie.

Právě dřevěné sochy a rozhledna jsou mnohem větším lákadlem než zbytky historického hradu. Buďme objektivní, z hradu toho moc nezbylo a kdybychom nevěděli, že ho máme v dané lokalitě hledat, nic by nenasvědčovalo tomu, že tam někdy nějaká stavba tohoto typu byla. A vlastně ani podle popisů a informačních tabulí moc dobře nevíme, kam máme koukat nebo co máme hledat a kde.

Mnohem větší pozornost přitáhnou dřevěné sochy, které připomínají i každoroční velkou událost, řezbářské sympozium s názvem Proměny dřeva. A potom rozhledna. Stoupáme až do jejího horního patra, odkud se nám otevírají velmi zajímavé výhledy jak do okolí, tak na obec samotnou. Rodiny s dětmi rozhodně zaujme také místní kuličková dráha s motivy mnoha trpaslíků. Asi je zbytečné psát, že i tenhle herní prvek vznikl kompletně ze dřeva, a zatímco dětem poskytne zábavu, rodiče mohou obdivovat šikovnost řezbářských mistrů.

A teď pozor – Skuhrov nad Bělou má rozhledny dvě. Ta v místě bývalého hradu Skuhrov je hlavní dominantou. O kousek dále ale vyrostla ještě jedna, o něco menší, nesoucí název Faráska. Hodně lidí ji mine, přestože se pohybují jen kousek od ní. Kdo navštíví zbytky hradu a hlavní rozhlednu, určitě si nenechá ujít ani Cestu ročních období směrem k lípě. A právě z této trasy, za posledním domem od kostela, stačí uhnout vpravo směrem k vysílači. Ujít pár desítek metrů a následně se vpravo zjeví o dost skromnější, menší, ale také novější rozhledna Faráska. I ta nabídne zajímavé výhledy jak do okolí, tak na obec samotnou.

Z rozhledny zpět na Cestu ročních období. Ta vede od kostela svatého Jakuba Většího alejí směrem k památné lípě. Návštěvníky na ní doprovázejí dřevěné sochy představující čtvero ročních období — jaro, léto, podzim a zimu. Sochy vznikly v rámci místních Proměn dřeva a přirozeně zapadají do krajiny mezi obcí, poli, lesy a obůrkou s daňky. Procházka tak není jen cestou k památnému stromu, ale i malým putováním za proměnami přírody, které se v každém ročním období ukazují trochu jinak.

Už z této cesty je vidět ona zmíněná dominanta v podobě nepřehlédnutelné lípy. Skuhrovská lípa patří k nejpůsobivějším místům nad Skuhrovem nad Bělou. Roste na Hraštickém kopci při cestě směrem na Svinnou a bývá označována také jako Rubínova nebo Robotní lípa. Podle jedné z pověstí byla vysazena po zrušení roboty roku 1848 a místní sedláci měli pod její kořeny uložit nástroje, se kterými dříve chodili na robotu. Jiný pramen, farní kronika faráře Josefa Ehrenberga, klade její vysazení už do roku 1838. Dnes lípa působí jako tichý symbol paměti kraje a krásná vyhlídka na okolní podhorskou krajinu.

Nejsou to ale jen pozitivní krásy, které Skuhrov nad Bělou nabídne. Jednou z nejdůležitějších připomínek průmyslové minulosti Skuhrova nad Bělou je Růženina huť. Vznikla roku 1817 zásluhou Františka Kolovrata-Libštejnského a byla pojmenována po jeho manželce Růženě. Původně sloužila ke zpracování železné rudy z okolí, později se však proměnila ve slévárnu a strojírnu spojenou se jménem Josefa Porkerta, který zde od 60. let 19. století působil a po útlumu těžby závod přebudoval. Právě odtud se později rozšířila značka Porkert, známá především výrobou litinových kuchyňských strojků a mlýnků na maso, ale také odlitků pro kamna či klavírních rámů. Růženina huť tak připomíná dobu, kdy Skuhrov nebyl jen podhorskou obcí, ale také významným místem železářské výroby.

Dnes už jsou však tyto pozůstatky průmyslové slávy především připomínkou minulosti. Místa, která kdysi znamenala práci, rozvoj a hospodářský význam obce, dnes na mnoha návštěvnících mohou působit opuštěně až ponuře. Staré tovární objekty, zanedbané areály a stopy někdejší výroby vytvářejí silný kontrast k malebné krajině pod Orlickými horami. Právě v tom je ale jejich zvláštní síla — připomínají, že Skuhrov nad Bělou není jen romantickým výletním místem, ale také obcí s náročnou průmyslovou minulostí, jejíž následky jsou v prostoru dodnes patrné.

Pokud plánujete Skuhrov nad Bělou navštívit, máte dvě možnosti. Díky své poloze na cestě směrem k horským střediskům, zejména k Deštnému v Orlických horách, projíždí obcí řada pravidelných autobusových linek. My jsme ale nezvolili veřejnou dopravu. My jsme se do obce podívali v rámci testování MG HS. A můžeme říct, že na všechna popsaná místa se lze dostat i autem.

U hradu vás čeká prostorné parkoviště, autem lze dojet i na Farásku a zastavit těsně u ní, stejně jako není problém projet si autem i celou Stezku ročních období a vůz nechat zaparkovaný klidně přímo pod památnou lípou. Kdo nemůže nebo nechce chodit, dostane se ve Skuhrově opravdu skoro všude.

Zdroje:

https://www.skuhrov.cz/historie-obce

https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126666764-toulava-kamera/217562221500012/cast/533131/

https://www.naseorlickehory.cz/za-sochami-na-hrad-rozhlednu-do-skuhrova-nad-belou

https://www.industrialnitopografie.cz/cs/structures/j-porkert-ruzenina-hut-slevarna-a-strojirna-2440

https://poznejdomy.cz/domy/detail/84-ruzenina-hut-spravni-objekt

https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126666764-toulava-kamera/224562221500052/cast/1087984/

https://www.noveregiony.cz/nove-rychnovsko/clanky/toulky-rychnovskem-skuhrov-nad-belou