Článek
Je standardem, že součástí moderních aut jsou dotykové displeje. Infotainment, nejčastěji umístěný na středovém panelu v zorném poli řidiče, má především ulehčit a usnadnit ovládání. Mnohým řidičům je však trnem v oku a nutno říct, že někteří proti němu doslova brojí a chtějí zpět mechanická tlačítka.
A já? Brojím proti nim protože mě na dotykovém displeji nepřijde nic divného. A prý jsem výjimka, úplný unikát, dozvěděl jsem se v autosalonu, kam jsem šel omrknout nové auto. Prodejce mě hned hnal modelu, který všichni chtějí, protože se vše ovládá klasicky, pomocí tlačítek. A infotainment tam je jenom jako doplněk.
A já se zhrozil. Interiér vypadal šíleně, všude samé tlačítko. Já hledám čistotu designu, minimalismus, jednoduchost. Já nepotřebuji na vše čudlík, když desítky tlačítek může schovávat jeden infotainment. A že se těžko ovládá? No, já nevím, já když jedu, tak hlavně řídím a fakt nepotřebuji pořád něco ladit, nebo mačkat a měnit. Mám plynový pedál, brzdu, volant a to mi stačí.
Předpotopní tlačítka si strčte někam, vybalil jsem na prodejce. A on zíral, že se s člověkem s takovým názorem prý ještě nesetkal. Hmm, všechno je jedno poprvé. Ale já na to mám jasný názor. A vysvětlím proč.
Problémy infotainmentu?
Argumentů je hned několik. Mezi ty nejčastější patří především složitost dohledání konkrétní funkce, dále nepřehlednost, ale tím hlavním, čím odpůrci argumentují, je vliv na bezpečnost při jízdě. Je pravdou, že neustálé sledování a ovládání dotykového displeje může být srovnatelné se sledováním mobilu. Tudíž může být nebezpečné – opravdu se ale něco takového děje?
Jak často ho využíváme?
Argument jeho nebezpečnosti je pochopitelně postaven na tom, že infotainment používáme skoro neustále. Že na něm máme neustále přišpendlené oči a rukou něco hledáme a mačkáme. Je tomu ale opravdu tak? Sledován je pravidelně jen ve chvíli, kdy na něm je spuštěná navigace. To se ale může dít i u auta bez displejů, kdy budeme k navigaci využívat mobil nebo externí GPS.
Jízda bez doteku
Jsou věci, které se v autech opravdu musí ovládat přes infotainment, a je třeba říct, že ten opravdu může být potřeba používat. Většinu úkonů ale každý zvládne před jízdou. Typicky vypnutí start-stop systému, nastavení adresy do navigace, nastavení konkrétní teploty, zapnutí hudby a zvolení jízdního režimu. V tu chvíli není potřeba na displej více sahat a jízda tak může být bez doteku.
Tlačítka nejsou ideální
Mnozí často argumentují jednoduchostí tlačítek. Ani ta ale nejsou ideální. Kdyby měly být obsaženy všechny funkce auta v mechanických tlačítkách, vypadal by interiér složitě jako v kokpitu letadla. Proto se často používají různé kolíbky či otočné spínače. A v tu chvíli řidiči také nezbývá nic jiného než sledovat nějaký displej, který mu ukáže, co konkrétně má navoleno. Tedy když už má takovou potřebu pořád něco měnit během jízdy.
