Článek
Něco takového je ale utopie. Policisté tak chtějí být především vidět, protože prevence je zpravidla nejúčinnější. A jednou za čas udělají větší akci, při které rozdávají pokuty jako na běžícím pásu. Čas od času však přijde pokyn vybírat pokuty i mimo tyto akce, aby bylo možné veřejnosti prezentovat, že policie koná, pomáhá a chrání. Nejnovější trik policistů, jak zvýšit objem vybraných pokut, přitom funguje na výbornou. Číhají na ty, kteří nedají přednost.
Ne vždy platí přednost zprava
Místa, které si policejní hlídky k takovému pokutování vybírají, pochopitelně nejsou ty nejsnazší a nejpřehlednější křižovatky, na nichž neudělá chybu ani úplný začátečník, který dostal řidičák teprve včera. Namísto toho volí křižovatky, kde je přednost upravena nějakým specifickým způsobem, a tak na nich platí přednost zleva, přestože to nemusí být úplně na první pohled patrné. Ďábel se v tomto případě skrývá v detailu.
Obytná zóna
Ten detail je modrá a poněkud složitě vypadající značka Obytná zóna. Na okrajích velkých měst začaly houfně přibývat už před lety, ale během poslední dekády nebo dvou se stále častěji objevují i v menších městech a satelitních vesnicích, odkud dojíždějí skoro všichni jejich obyvatelé. V obytné zóně platí hned několik zvláštností – maximální povolená rychlost je 20 km/h a chodcům je dovoleno pohybovat se po vozovce.
Konec obytné zóny
A právě konec obytné zóny je místo, na kterém přednost zprava neplatí. Přednost tu mají vždy řidiči, kteří jedou po běžné komunikaci, a nikdy ne ten, kdo obytnou zónu opouští. A aby toho nebylo málo, občas je z obytné zóny vyňata pouze křižovatka uprostřed zástavby, takže přednost zprava chvíli platí a chvíli ne. Policisté pak mají žně.
