Článek
Psal se rok 2017 a já jsem šla po dlouhé době do divadla na představení, kde jsem se zakoukala do jednoho mladého a krásného herce, pak jsem si vybírala představení kde hrál i můj vysněný princ, byla to totiž láska na první pohled, teda samozřejmě z mé strany. Bohužel kvůli studiu vysoké školy jsem na divadlo neměla moc čas a nebo jsem šla i na jiná představení, kde bohužel nehrál můj vysněný herec, ale po studiu vysoké školy jsem měla zase na divadlo více času a moje návštěvnost jeho představení se zvýšila.
Je mi jasný, že v tom množství lidí co je v divadle netuší, že tam chodím převážně kvůli němu a že se mi líbí trochu víc než ostatní herci, i když i ostatní herci jsou samozřejmě taky fajn a skvělý herci, ale chybí jim ta jiskra v oku, kterou tam má on. Samozřejmě osobně se neznáme takže mimo budovu divadla může být úplně jiný, nebo mít doma svoji krásnou rodinu a být spokojený, ale třeba taky ne a jen nemá odvahu jít za mnou a pozvat mě někam mimo budovu divadla a já na to teda taky úplně nejsem a chybí mi odvaha k prvnímu kroku.
Ale jednoho dne se stal zázrak aspoň pro mě. Po představení jsem ještě s kamarádkou stála před budovou divadla a on vyšel z budovy divadla a dokonce mě pozdravil, takže třeba tuší, že tam jsem jelikož si vždy beru to stejné místo, tak třeba se jednou osmělí a pozdraví mě znovu a třeba mě i někam pozve a nebo se odhodlám a budu mít odvahu udělat první krok já. Při dalším představení jsem se rozhodla, že na něj chvíli počkám po představení, ano trochu jsem se vrátila mého mladšího já, ale bohužel tentokrát to nevyšlo, při dalším představení to už sice vyšlo, ale nic z toho nebylo bohužel, byla jsme celkem daleko od sebe takže ani nevím jestli mě poznal.
Tak uvidíme co bude při dalším představení, mezi tím mužů snít pouze ve své hlavě a doufat, že se třeba jednou někde potkáme.
