Článek
Co se stane s lidmi, kteří se nikdy nedozvěděli o existenci Bible?
Na úvod je nutné přiznat mou absolutní nevzdělanost v podobných náboženských otázkách. Mé otázky mohou, a pravděpodobně budou, už dávno vyřešeny.
Standartně se tvrdí, že pouze odevzdání se Ježíši umožní lidem cestu do Nebeského království. Jsou z toho samozřejmě výjimky, například malé děti před dosažením schopnosti konat za sebe. Co se stane s uzavřenými komunitami, jako například národ Sentinelců? Je jistě více možností.
Lze tvrdit, že lidé budou do Nebe puštěni pouze skrz víru v Ježíše. Tento přístup zavrhne nejen Sentinelce k věčnému utrpení. Jak lze o Bohovi, který odsoudil celé skupiny lidí k věčnému zatracení, tvrdit, že je vše-milující?
Další možnost je soudit lidi podle jejich konání dobra za jejich života. Nepochybně je bezpečné tvrdit, že porušení Desatera se automaticky považuje za opak konání dobra. Opět narážíme na fakt, že podobné společenství nikdy o Desateru neslyšelo. Pokud je dobro zakódováno v lidech, proč existuje kázání? Proč nábožensky vzdělávat lidi, když vše potřebné mají zakódované v sobě? Nebo se Bůh chová jinak k lidem, kteří Bibli znají (nebo alespoň vědí o její existenci a lze tedy argumentovat, že je jejich povinností se s její pomocí vzdělávat) a k lidem, kteří žijí v izolaci?
Je tedy jednodušší dostat se do Nebe pro izolované kmeny, než pro lidi žijící v civilizaci? Pokud všichni lidé mají v sobě dostatečné instrukce k cestě do Nebe, proč má pouze skupina lidí s přístupem k Bibli práci navíc?
Mám dvě velmi malé děti. Přirozeně pro ně chci to nejlepší, což za předpokladu existence Nebe je jim tam usnadnit cestu. Udělám jim největší službu, pokud je odvedu od civilizace jen proto, aby se nedozvěděli o existenci Bible? Já se kvůli tomu nepochybně do Nebe nedostanu, ale mám silné pochybnosti o mých nadějích i bez takovéhoto činu.
