Článek
Každý má nějaký sen. Někdo chce procestovat svět, někdo napsat knihu, někdo otevřít kavárnu a tvářit se, že rozumí kávě do hloubky. Japonec vystupující pod jménem Toco měl sen o poznání chlupatější: chtěl se stát psem. Ne metaforicky, ne ve smyslu „mám rád věrnost a aport“, ale opravdu se chtěl pohybovat světem jako pes. A protože žijeme v době, kdy se i velmi neobvyklé sny dají přehodit na specializovanou firmu, objednal si hyperrealistický kostým kolie.
Kostým stál zhruba dva miliony jenů, tedy přes tři sta tisíc korun, a vyrobila ho japonská firma, která dělá kostýmy pro film a reklamu. Výroba trvala asi 40 dní. Nebyl to tedy žádný karnevalový převlek z regálu vedle plastových upířích zubů. Tvůrci řešili tvar těla, srst, pohyb čelisti a fotky skutečných kolií z různých úhlů. Cílem bylo, aby výsledek vypadal jako pes, i když uvnitř je člověk, který pravděpodobně stále ví, kde má daňové přiznání.
Toco začal své proměny sdílet na YouTube kanálu s příznačným názvem „I want to be an animal“ (Chci být zvíře). Videa, v nichž chodí po čtyřech, učí se povely, válí se na zemi a nechává se venčit, se rychle rozšířila po světě. Reakce byly přesně takové, jaké by člověk čekal od internetu: fascinace, výsměch, podpora, rozpaky a komentáře od lidí, kteří by měli nejdřív uklidit vlastní galerii životních rozhodnutí.
Na celém příběhu je vtipné, že samotný sen je absurdní, ale provedení je skoro dojemně seriózní. Toco se nesnažil nikoho přesvědčit, že je skutečný pes. Spíš si vytvořil prostor, kde může na chvíli vystoupit z lidské role. Z role člověka, který musí odpovídat na e-maily, stát ve frontě, myslet na penzijní spoření a tvářit se normálně na poradě. Pes žádnou poradu nemá. Pes si lehne na zem, dostane hračku a když se dostatečně snaží, někdo řekne „hodný“. Nelze se divit, že to část lidstva považuje za atraktivní kariérní alternativu.
Jenže i psí sen má technické potíže. Toco později přiznal, že pohybovat se jako pes je pro člověka složité, protože psi a lidé mají jinou stavbu těla. To je věta, kterou by většina z nás nepotřebovala ověřovat za cenu ojetého auta, ale Toco šel cestou empirického výzkumu. Chůze po čtyřech, ohýbání končetin, čištění srsti a obyčejná fyzická nepohodlnost se ukázaly jako reálné limity. Být psem není jen „haf“ a sláva. Je to logistika, anatomie a hodně syntetických chlupů.
Toco časem ukázal i další psí podobu. Tentokrát aljašského malamuta. Z původního „muže v kostýmu kolie“ se tak stává spíš člověk s rozšiřujícím se psím portfoliem. Normální lidé si po úspěchu koupí druhý hrnek do kanceláře. Toco posunul značku do dalšího plemene.
Toco si v japonské prefektuře Saitama severně od Tokia otevřel atrakci Tocotoco Zoo. Nejde o zoologickou zahradu v běžném smyslu, kde člověk kouká na zvířata a zvířata doufají, že už půjde domů. Tady si hosté můžou vyzkoušet realistický kostým aljašského malamuta a na několik hodin se ocitnout v roli psa. Soukromá lekce stojí 49 000 jenů, tedy zhruba 6200 korun, a kostým má mimo jiné pohyblivou tlamu a ocas. To už není jen převlek. To je služba pro lidi, kteří si řekli, že běžný víkendový wellness má málo chlupů.
Tím se celý příběh posouvá. Už nejde pouze o jednoho muže, který si tajně nebo poloslavně plní dětský sen. Najednou je z toho malý byznys, komunita a zvláštní moderní zážitková ekonomika. Někdo prodává únikové hry, někdo ochutnávky vína, někdo tři hodiny existence v těle obřího malamuta. Kapitalismus je pružný tvor a očividně má rád i vodítko.
Je snadné se tomu smát. A ono se tomu směje dobře. Zároveň je ale na tom příběhu něco překvapivě lidského. Toco není nebezpečný podvodník ani kazatel nové civilizace. Je to člověk, který si velmi doslova splnil vnitřní fantazii a zároveň odhalil, jak moc nás zajímá, když někdo vystoupí z představy normálnosti. Všichni tvrdíme, že chceme být sami sebou, ale když to někdo udělá v kostýmu kolie a pak ještě přidá malamuta, najednou máme potřebu svolat komisi.
Pointa? Některé sny vypadají zvenku směšně, ale pro jejich majitele jsou vážné. A někdy je nejvtipnější na světě právě to, jak vážně se člověk dokáže pustit do něčeho, co ostatním připadá jako otázka z hodně unaveného večírku. Toco nám připomíná, že moderní doba má mnoho podob svobody. Jedna z nich má čtyři tlapy, umělou srst, problém s čištěním po procházce a nově i otázku, jestli jste vnitřně spíš kolie, nebo malamut.
Anketa
Zdroje: nypost.com, nypost.com 2
