Článek
Kočičí republika mňouknuté rovnosti
Zapomeňte na prezidenty, premiéry a ministry. Ve světě, kde vládnou kočky, by politický systém vypadal jako směs absolutní monarchie, anarchie a rozvráceného pelíšku po nočním běsnění.
V čele státu by nestál člověk, ale majestátní mainská mývalí kočka. Samozvaná a všemi respektovaná jen proto, že je krásná, ignoruje vás a usíná na ústavě.
Zákony Kočkorátu:
- Člověk smí být v domě jen tehdy, pokud donáší granule, hladí správným směrem a neodváží se použít vysavač.
- Pes nemá volební právo, protože... je to pes.
- Zahrada je svobodné území, ale každý vrabec je zrádce.
- Polední spánek je ústavně chráněný rituál.
Parlament? Kočkorát. Jednací pořádek spočívá v kolektivním olizování tlapek a usínání na sněmovních lavicích. Když někdo nesouhlasí, vyjádří to tichým uraženým odchodem do jiné místnosti – většinou do špajzu.
Ekonomika? Přežívá na pravidelném výběru naturálních daní: kapsičky, sušenky, krabice. Čím větší krabice, tím vyšší důvěra ve stabilitu státu.
A proč už kočky nevládnou?
Oficiálně prý odstoupily z moci, protože se jim nechtělo vstávat. Neoficiálně? Protože když se jednou omylem nechaly odvést k veterináři… vyhlásily generální stávku. A drží ji dodnes.
