Článek
Když se řekne „Velikonoce“, většina Čechů si nevybaví ticho, meditaci a klid. Naopak. Vzpomene si na pomlázku, fronty u stánků a vůni medoviny, která se line z každého rohu jako signál jarního probuzení. A pro mnohé i probuzení platební karty.
Letos se velikonoční trhy rozjely opravdu ve velkém – od Plzně přes Brno, Olomouc až po srdce republiky – Prahu.
Praha:
Staroměstské náměstí vypadá, jako by velikonoční pohádka vybuchla přímo uprostřed gotiky. Z každého stánku visí kraslice, v každém druhém stojí influencer a v každém třetím si někdo stěžuje, že trdelník „už není to, co býval“. Beránek zde stojí jako tři sněhuláci v červenci a k mání je i kraslice s motivem Karlova mostu – ideální pro každého, kdo chce vaječný suvenýr s výhledem.
Brno:
Na náměstí Svobody je atmosféra jak ze srazu folklórních influencerů. Všude to voní po pečených dobrotách a ručně pletených pomlázkách. A když máte štěstí, uvidíte i živou husu (ta ale není na prodej, patří místnímu umělci).
Plzeň:
Zdejší náměstí Republiky se pyšní interaktivními dílničkami – děti pletou, modelují a kouzlí svíčky, zatímco rodiče pilují techniku degustace medoviny. Pozor – letos tu byl i stánek s velikonočním sushi. Tradiční? Ne. Virální? Rozhodně.
Olomouc:
Horní náměstí nezklamalo. Trhy tu voní po perníku, plné jsou domácích řemesel i upřímné nervozity z toho, že parkovací automat je dál než stánek s langoši. A ten langoš? Legendární. Hned vedle něj prodávají i velikonoční koláč z tvarohu a nejistoty.
Tradice stále žije (i když někdy padá z nohou):
Češi drží velikonoční zvyky zuby nehty. Kluci běhají s pomlázkami, děvčata s připraveným parfémem a Alpa teče proudem jako dezinfekce, prevence i tradice v jednom. Ať už jste na vesnici, nebo v centru metropole, pondělí patří šlehání, výslužkám a omluvám za modřiny.
A co na to babička?
„Dřív jsme si barvili vajíčka v cibuli a kreslili na ně voskem. Dneska si je koupíš hotový i s držáčkem na fotku na Instagram,“ říká paní Ludmila z Litoměřic. „Ale jo, aspoň že tu smaží ten langoš. Ten je jako za mlada – mastnej a bez výčitek.“
Závěr:
Ať už slavíte Velikonoce v kroji, v mikině s pomlázkou nebo pod dekou s beránkem z Penny, jedno je jisté: tahle sváteční jízda má pořád říz. A i když ceny letí výš než velikonoční koláč s marcipánem, Češi to berou s nadhledem. Protože co? Protože tradice. A protože ten langoš fakt stojí za to.
