Článek
Dopravní nehoda bez nehody
Česká politika má zvláštní talent. I když se nic zásadního nestane, dokáže to působit jako dramatický seriál na pokračování. Tentokrát se hlavní role ujaly Vláda České republiky a Prezident České republiky, lidově řečeno Hrad.
Otázka zní jednoduše:
Kdo tady vlastně drží volant?
Vláda říká: „My jsme byli zvoleni, máme mandát a jedeme podle programu.“
Hrad naznačuje: „Klidně jeďte, ale já určím, kudy povede silnice.“
A tak se politická diskuze postupně změnila v soutěž, kdo má pevnější sevření volantu a kdo víc mačká brzdu. Výsledkem byl spor, který vygradoval až hlasováním o nedůvěře.
Hlasování o nedůvěře je takový politický reset. Něco jako když doma vypnete a zapnete router, protože zase zlobí. Opozice zkusí stisknout tlačítko. Koalice zadržuje dech. A veřejnost sleduje, jestli Wi-Fi zůstane.
Nakonec vláda hlasování ustála. Ale šrámy zůstaly. Koalice si sice plácla, že „jedeme dál“, jenže otázka zní: jedeme spolu, nebo každý drží jiný volant?
V zákulisí se teď řeší víc než jen samotný spor. Koaliční partneři si pokládají otázky typu:
– Máme ještě stejný směr?
– Nebo jsme jen parta lidí, kteří sdílejí jedno auto, ale každý chce jinam?
Politika je zvláštní disciplína. Nikdo nechce vystoupit za jízdy. Nikdo nechce bourat. Ale všichni chtějí řídit.
A veřejnost? Ta sedí vzadu, připoutaná, a tiše doufá, že aspoň někdo sleduje navigaci.
