Článek
📚 Jak fungují česká nakladatelství doopravdy – a proč na autory často nezbývá prostor
Když člověk poprvé dokončí rukopis, často si představuje, že jakmile ho vydavatel přijme, o všechno ostatní se postará on – propagace, prodej i kontakt s knihkupectvími. Jenže v realitě českého knižního trhu to funguje jinak.
Malá nakladatelství – srdce literární scény, které bije tiše
Český trh je přehlcen malými a středními nakladatelstvími. Mnoho z nich tvoří jen pár lidí, často nadšenců, kteří dělají všechno – redakci, sazbu, komunikaci s tiskárnou i marketing.
Jejich rozpočty jdou většinou na to, co je nezbytné pro vydání knihy:
zaplatit tisk,
upravit obálku,
dostat knihu do distribuce.
Na reklamu pak často nezbývá vůbec nic. Marketingová kampaň malého nakladatele se tak většinou smrskne na pár příspěvků na Facebooku, newsletter pro stálé čtenáře a možná jeden recenzní výtisk do literárního časopisu.
To všechno dělá redaktor nebo majitel po večerech, často bez rozpočtu a čistě z nadšení.
Velcí hráči – jistota prodejů, ne pro nové tváře
Na opačné straně stojí obři jako Albatros Media, Euromedia, Grada nebo Host.
Tyto firmy mají vlastní marketingová oddělení, profesionální grafiky, PR manažery a přístup do všech hlavních knihkupectví.
Ale jejich strategie je jiná: vsadit na jistotu.
To znamená, že se více investuje do jmen, která už se prodávají – do zavedených autorů, zahraničních překladů a sérií, které mají stabilní čtenářskou základnu.
Pro debutanta nebo méně známého autora to znamená jediné: bude v nabídce, ale bez podpory.
Jeho kniha se sice dostane do katalogu a možná i na pulty, ale bez propagace zmizí v záplavě novinek během několika týdnů.
To je typický osud mnoha českých autorů – kniha vyjde, autor se raduje, a pak se kolem ní rozhostí ticho.
Proč se na propagaci nedostane
Důvody nejsou nutně zlé. Nakladatelství musí přemýšlet ekonomicky – má omezený rozpočet a čas. Pokud ví, že jedna kniha prodá 10 000 kusů a druhá možná 300, logicky soustředí síly tam, kde se investice vrátí.
Z pohledu čísel to dává smysl.
Z pohledu autora je to ale demotivující realita, která často rozhoduje o tom, jestli jeho práce vůbec osloví čtenáře.
Co z toho plyne
Malé nakladatelství dá autorovi svobodu, ale neviditelnost.
Velké mu dá distribuci, ale bez osobního přístupu.
A mezi tím se český autor často ztrácí – ne proto, že by jeho kniha byla špatná, ale protože propagace prostě není v rozpočtu.
Realita pro autora
- Pokud autor není mediálně známý, žádné nakladatelství do propagace výrazně neinvestuje.
- Buď si ji dělá sám, nebo zůstane v úzkém okruhu čtenářů.
- Výjimky existují – když se kniha chytí organicky (např. „Šikmý kostel“ od Karin Lednické, „Osm“ od Radky Třeštíkové), nakladatel pak marketing posílí zpětně.
A otázka na vás, čtenáře:
Co by vás přimělo více sledovat české autory a jejich tvorbu?
