Článek
Jde o příběh manželů Olsenových z USA. Tento pár vlastnil farmu, na které choval domácí zvířata zejména pro vlastní obživu. Toho dne se manželé rozhodli, že si k obědu upečou kuře. Byla to běžná rutina. Pan Olsen vybral jedno z kuřat a jako obvykle mu usekl hlavu. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby ale kuře nevstalo a nezačalo běhat po dvoře. Olsenovi nechtěli věřit vlastním očím. Připadalo jim to absurdní, a tak zkusili takto usmrtit i další zvířata, která chovali. Ani u jednoho se ale nestalo to, co u kuřete, které pak dostalo jméno Mike.
Bezhlavý Mike se choval jako živé kuře a přestože měl problémy s koordinací, žil dalších osmnáct měsíců. A stala se z něj doslova celebrita. O „nemrtvém“ kuřeti, jak se o něm začalo hovořit, se psalo po celém světě. Olsenovi čekali, kdy bezhlavé kuře zemře, ono ale stále žilo. Předali ho proto ke zkoumání odborníkům. Na univerzitě v Utahu zkoumali, jak k takové situaci vůbec mohlo dojít. Přišli na to, že řídící centrum mozku je u kohoutů v jeho zadní části. A tato část zůstala u Mika zachována. Porušena nebyla ani krční tepna, a tak kohout nevykrvácel. Po těchto zjištěních putoval Mike zpátky na farmu.
Fotografové a novináři se pak za Olsenovými sjížděli z celého světa a každý chtěl vidět Mika na vlastní oči. Jeho fotografie se dostala do známých a prestižních časopisů a novin. A Olsenovi v tom uviděli dobrou příležitost. Na takto unikátním kuřeti se totiž dalo poměrně dobře zbohatnout. A toho manželé využili. Kuře Mike se stalo žádanou atrakcí, která generovala nemalý zisk.
Mike byl pro Olsenovi doslova zlatý důl. Když byl o něj největší zájem, generoval svým majitelů asi čtyři a půl tisíce dolarů měsíčně. A to se bavíme o roce 1946 a 1947, kdy měly takové peníze mnohem větší hodnotu než dnes.
Vzhledem k tomu, že kuře nemělo hlavu, museli ho manželé Olsenovi krmit speciálním kapátkem, kterým do jeho těla dostávali živiny. A jiným kapátkem mu zase museli čistit dýchací cesty. Aby vydělali co nejvíce, brali ho manželé na dlouhé cesty po státech, kde ho předváděli jako něco unikátního. Jenže při jedné takové cestě nechal pan Olsen krmící i čistící kapátko doma. Mike se začal dusit hlenem a Olsen s tím nemohl nic udělat. Tehdy už dospělý kohout v roce 1947 zemřel. Po useknutí hlavy tak přežil rok a půl. Kdyby pan Olsen kapátko nezapomněl, mohl žít Mike ještě déle.
Slavným ale zůstal Mike i po své smrti. V americkém Coloradu, kde se Mike vylíhnul, se každoročně už 26 let pořádá festival, který je po něm pojmenovaný. Skládá se z mnoha soutěží, kterých se účastní nejen místní. Zkusit si tak můžete běh bezhlavého kuřete, házení vejci, trefování kuřecí hlavy nebo kuřecí bingo. Hudební skupina The Radioactive Chicken Heads dokonce složila píseň, kde jim příběh bezhlavého kuřete posloužit jako námět.
Zpracováno na základě:
