Článek
Pokud vybíráme restaurace, kde bychom si na dovolené dali dobrý oběd nebo večeři, vyplatí se v oblíbených turistických destinacích sledovat internetové recenze. Často nám totiž pomohou odhalit turistické pasti.
Hlavním poznávacím znakem turistických pastí, se kterým se i na ostrově Mykonos můžete setkat, je restaurace ve frekventované lokalitě, například v krásné ulici. Každý tady chce posedět, každý tady chce obědvat. Jenže taková turistická past vám nabídne nekvalitní jídlo za mnohdy přemrštěné ceny.
Volba krásného prostředí na úkor cen je však často naší vlastní volbou. Abychom mohli trávit chvilky na malebném místě jsme ochotni si připlatit. Jenže existují i horší turistické pasti, které vás na tohle bohužel nepřipraví a o peníze vás připraví zcela nečekaně.
My jednu takovou objevili při našem loňském výletu na tento ostrov. Když jsme šli podél pláže, zaujala nás nabídka restaurace, kde nabízeli vstup na soukromou pláž spolu s plážovým servisem, tedy s lehátky a slunečníkem zdarma. Podmínkou ale bylo, že se v této restauraci najíte. Tím jsme se ale netrápili. Přeci jsme v Řecku, tak to tu nemůže být špatné. Navíc jídelní lístek hlásal velmi vlídné ceny.
Koupání bylo úžasné a pláž byla krásně upravena. Zatím jsme nezaznamenali jediný zádrhel. Když jsme se šli konečně najíst, objednali jsme si jídla, na která jsme měli chuť. S přítelkyní jsme si dali řeckou musaku a souvlaki. Musaka měla cenu uvedenou v jídelním lístku 8 euro a souvlaki 11 euro.
Když nám jídlo přinesli, byli jsme ještě spokojenější. Porce byly velké a vypadalo to velmi dobře. Snědli jsme vše, co nám na talíři přinesli. Chuťově to nebylo ale nic moc. Bylo to nedochucené a trochu to postrádalo tu pravou řeckou chuť. To nám zkazilo dojem a lehce nám to narušilo náš bezchybný den. No ale sníst se to dalo, tak jsme si nestěžovali. Jenže pak nám přinesli účet.
Dvě kávy, které jsme si k jídlu dali, stály stejně jako v menu. Avšak hlavní chody nevycházely dohromady na 19 euro tak, jak jsme předpokládali. Na účtu bylo za obě jídla dohromady 55 euro. Nechápali jsme. Jenže pak jsme si účtenku prohlédli pořádně. Ceny jídel uvedených v menu zde byly násobeny gramáží, takže ceny v lístku byly uvedeny za 100 gramů. Musaky bylo necelých 350 gramů a souvlaki přibližně 250 gramů.
Chtěli jsme se hádat. Tohle přeci musí zákazník vědět dopředu. Nikdo nás na to neupozornil, ani to neměli nikde uvedené. Obsluha restaurace nám však ukázala poslední stranu několikastránkového menu, kde bylo malým písmem uvedeno, že ceny všech jídel jsou uvedeny za 100 gramů.
Rozpálilo nás to doběla. Co jsme ale mohli dělat. Bylo to jasná turistická past, ale my ji neprohlédli. Cenu jsme tak samozřejmě uhradili. Jen jsme pak museli konstatovat, že jsme si ty slunečníky a lehátka stejně zaplatili. Od té doby se snažíme být pozornější a kontrolovat webové recenze. Takové pasti se totiž nenacházejí nejen na tomto ostrově.
