Článek
Projekt, o kterém je řeč, má na starosti organizace Neposeda. Na vzorku sta bezdomovců se zde má zkoumat jednak to, co je pro lidi bez domova důležité, jednak má projekt ukázat, zda je systém sociální pomoci účinný. Aby mohli být bezdomovci do projektu zařazeni, museli být bez domova méně než dva půl roku, netrpět žádnou psychickou poruchou, ani nebýt závislí na drogách či alkoholu.
Z onoho sta účastníků bylo finančně podpořeno pouze čtyřicet z nich. Dvacet z oněch čtyřiceti dostalo k dispozici sto tisíc korun a k tomu výlučného sociálního pracovníka, dalších dvacet pak dostalo stejný finanční obnos bez výlučného sociální pracovníka. Nad tuto finančně podpořenou čtyřicítku tu bylo dvacet lidí bez domova, kterým byl poskytnut alespoň výlučný sociální pracovník. A zbylých čtyřicet funguje jako kontrolní vzorek. Těchto sto lidí je během jednoho roku zkoumáno a zjišťuje se, jaké změny u nich v životě nastaly.
Projekt je ale více než dobročinnost čistý hazard se životy oněch nebohých bezdomovců, ve většině případů i ztráta peněz, které si ředitelka organizace sama na sebe půjčila v bance. Jedná se tak o projekt, na který tato organizace ani neměla finanční prostředky.
V čem ale může být takový projekt pro bezdomovce nebezpečný? Vezměte si, že bezdomovec dostane pro něj poměrně vysoký finanční obnos, ze kterého dokáže nějakou dobu vyžít. Možná párkrát přespí na ubytovně, koupí si nové oblečení, nají se. Pokud si ale nenajde práci a stálé bydlení, peníze nakonec dojdou. A to pak pro takové bezdomovce může být horší, než jim nedat vůbec nic. Penězi jim totiž dáme naději. Mohou si opět vyzkoušet, jaké to je mít bydlení a nepřežívat v zimě. Jenže pak se zase musí vrátit na ulici a často i hladovět. A to už psychika každého z nich nemusí vydržet.
Organizace Neposeda také uvádí, že s množstvím bezdomovců, kterým dali peníze, už ztratili kontakt. Pravděpodobně se totiž u jejich dveří objeví až v momentě, co jim zase peníze dojdou. A přestože vybraný vzorek bezdomovců neměl holdovat alkoholu ani jiným návykovým látkám, jednoho z obdarovaných už se podařilo nachytat opilého. A alkohol si s největší pravděpodobností koupil z peněz, které dostal. Snaha tedy minimálně u něj přišla vniveč. Má taková finanční výpomoc tedy vůbec smysl?
Jen zlomek z nich si totiž hledá práci. A i když si ji někteří hledají, neznamená to, že jejich snaha bude úspěšná. Vlastní bydlení je pro ně se sto tisíci také velmi obtížně sehnatelné. Většinou totiž musí zaplatit tři nájmy jako kauci, odměnu realitní společnosti a pak první nájem. V takovém případě jim už moc peněz nezbyde a než si najdou práci a začnou vydělávat, už se dostávají do dluhů.
Projekt by se tak dal označit jako hazard se životy a psychikou vybraného vzorku bezdomovců. Je ale s podivem, že si na to organizace Neposeda nenechala vypracovat studii, která by jí jistě nebezpečnost projektu potvrdila.
Zpracováno na základě:
a na základě vlastního názoru na projekt organizace Neposeda
