Článek
Významné osobnosti, které se zapsaly do historie, obvykle budovaly svůj odkaz během svého života a ne až po smrti. To ovšem není tak docela případ Victora Noira.
Victor Noir byl francouzský žurnalista, který se narodil ve Francii na konci první poloviny devatenáctého století. Jméno, pod kterým je dnes známý po celém světě, je však jeho pseudonym. Původní jméno, které mu dal jeho židovský otec, bylo Yvan Salmon. Jako novinář byl ve své době známý především díky jeho ostré kritice korupce, politiků a zneužívání moci. Předně pak vystupoval zejména proti tehdejšímu panovníkovi Napoleonovi III. Tyto články nezřídka rozpoutávaly vášnivé debaty, a to nejen mezi prostým lidem, ale i vládnoucí třídou. Za svou neshovívavou kritiku mu leckdy hrozilo vězení či hůř, on ale nikdy nepolevil a byl vždy věrný svojí pravdě. Osudným se mu stalo, až když v prosinci roku 1869 vydal článek, ve kterém popisoval milostný vztah mezi tehdejším mocným spojencem Napoleona III. a manželkou jeho přítele. Inkriminovanou osobou byl tehdejší politik Ulrich de Fonvielle. Ten, jak tehdejší zákon dovoloval, vyzval Victora na souboj, aby ochránil čest svého jména i jeho rodiny. Jednalo se bohužel o souboj na život a na smrt, který Noir prohrál. 10. ledna byl prohlášen za mrtvého kvůli střelnému zranění. Zabití Noira vyvolalo celosvětové pobouření. Jeho smrt se stala symbolickým aktem odporu proti tyranskému režimu Napoleona III.
Na památku uctění jeho oběti mu byla zhotovena bronzová busta na jeho hrobě, který se nachází na světoznámém pařížském hřbitově Père Lachaise. Tohoto počinu se neměl zhostit nikdo jiný než věhlasný francouzský umělec Jules Dalou. Od toho roku se na místo jeho posledního odpočinku sjížděly davy, aby mu vzdaly hold. Nikdo dodnes přesně neví proč, ale Dalou se rozhodl vyobrazit Noira ležícího přesně tak, jak byl zastřelen, avšak s podivně velkou boulí v oblasti jeho rozkroku. Pravděpodobně právě tato zvláštnost rozpoutala davové šílenství mezi ženami, kvůli čemuž se pietní místo proměnilo v symbol plodnosti a sexuálního chtíče.
Traduje se totiž, že když žena bronzovou sochu políbí na rty, pohladí bouli v oblasti podbřišku a vhodí květinu do jeho klobouku, bude žít nejen velmi uspokojivý sexuální život a najde si životního partnera, ale dokonce i otěhotní. To, že to ženy zhrzené životem, či jen ty, které mají potíže s otěhotněním, berou nadmíru vážně, je patrné na soše, neboť právě tyto části zůstávají po celá desetiletí krásně vyleštěná oproti zbytku sochy, který časem v důsledku oxidace změnil svou barvu na jasně zelenou. Tomu, že tato blahodárná aura bronzové sochy funguje, nasvědčuje i fakt, že se sem ženy vracejí. Jako výraz vděku pak do klobouku a k soše vkládají děkovné předměty spolu s fotkami svých narozených ratolestí.
Jeho hrobka, která se nachází na pařížském hřbitově Père Lachaise, se okamžitě stala vyhledávaným poutním místem pro návštěvníky, kteří chtěli vyjádřit úctu tomuto zesnulému novináři. Jejich přítomnost a zájem potvrzují, že Victor Noir se stal ikonou a symbolickou postavou boje za svobodu a spravedlnost.
Zpracováno na základě článků: Bizarní sláva Victora Noira, Hrob, který pomáhá s oplodněním, Nejvíce sexy hrob ve Francii a Tajemná erekce Victora Noira.
