Článek
První, co budou pravidelní konzumenti piva v restauraci kritizovat, bude to, že pivo není dostatečně vychlazené, nebo že nemá požadovanou teplotu. Na to jsme my Češi extrémně citliví. Zvykli jsme si totiž na to, že pivo konzumujeme co nejstudenější, v mnoha podnicích i podchlazené. Tak nám totiž pivo chutná nejvíce.
Stačí, když je teplota piva, které nám obsluha donese jen o jeden dva stupínky vyšší a už nám tolik nešmakuje. A o restauraci či hospodě, kde jsme právě usedli, si začínáme vytvářet nepříliš lichotivý obrázek. „Ani pořádné pivo tady neumí natočit.“ A nikdo nám to prostě nevymluví. Když je pivo teplejší, automaticky nás napadne, že je něco špatně. Jenže dříve na vyšší teplotu piva lidé tolik citliví nebyli, naopak takové pivo vyžadovali.
Pivo se samozřejmě muselo chladit i v minulosti, aby se nezkazilo. Sice se k tomu využívali jiné technologie, požadavky ale byli velmi obdobné. Aby pivo dostalo teplotu, jakou zákazník požadoval, používalo se speciálního náčiní, kterému se říkalo ohříváček. Ten se po celé naší zemi rozmohl během 19. století a jeho princip byl jednoduchý. Byl to váleček z nerezového materiálu, který hostinský naplnil horkou vodou a utěsnil se. Tento váleček se pak pomocí háčku ponořoval do sklenice s načepovaným pivem. Pomalu tak pivo ohříval. Když pak mělo již požadovanou teplotu, ohříváček se za háček z piva zase vyndal.
Z ohříváčku se stala tak běžná a vyhledávaná věc, že jich měla každá hospoda pro své hosty připraveno plno. A někteří si nosili i svůj vlastní, jen požádali hostinského o horkou vodu. Dnes se na celou situaci můžeme dívat přinejmenším s podivem. Ponořování předmětu do piva nám nepřijde příliš hygienické, obzvlášť když ohřívají pivo. A důvod, proč si vlastně lidé pivo ohřívali, vás překvapí ještě více. Bylo to proto, aby mělo pivo přijatelnější teplotu pro krk a lidský organismus a aby se tak pivaři vyhnuli nachlazení.
Tradice ohříváčku nezmizela ani ve 20. století, postupně však začala jeho oblíbenost opadat. I když o něm dnes někteří hostinští či výčepní ani nevědí, občas se najde host, který si ho žádá. Je to ale spíše rarita a s pochopením u obsluhy se většinou nesetká. Každopádně obsluha jistě ráda splní takové speciální přání a pivo před servírováním ohřeje jiným způsobem. Koneckonců se říká, že „náš zákazník, náš pán“.
Ohříváček ale ze světa tak úplně nevymizel, jak by se na první pohled mohlo zdát. Stále jej některé obchody či pivovary nabízejí. Jedná se ale spíše o uctění lidové tradice z minulého a předminulého století a připomenutí si doby. Pravděpodobnost, že by jej dnes ještě někdo využil v praxi, je jen minimální. No řekněte, kdy jste naposledy viděli někoho s ohříváčkem?
Zpracováno na základě:
