Článek
Protože je ve městě vedro hůře stravitelné než někde v přírodě, rozhodli jsme se při jednom parném dni, že rozhodně nebudeme sedět doma. V plánu byl výlet. Nejlépe někam do přírody a s návštěvou hradu, kde bude v jeho kamenných a chladných zdech mnohem příjemněji. Abychom si výlet užili opravdu všichni, rozhodli jsme se jet vlakem, aby nikdo nemusel řídit.
Destinaci jsme nevolili příliš dalekou, takže cesta oním vlakem měla trvat jen necelou hodinu. Koupili jsme si jízdenky a nastoupili do vlaku. Hned, jak se za námi zaklaply dveře, bylo nám jasné, že něco není v pořádku. Ve vlaku bylo hrozné vedro a prakticky nedýchatelno. Posadili jsme se do poloprázdného kupé a hned se zeptali spolucestujících, co že je tu takové horko. Dostalo se nám odpovědi, že nefunguje klimatizace.
Zlaté staré vlaky. Většina jich sice klimatizaci vůbec nemá, ale když je vám horko, otevřete si okno, kterým do vlaku proudí chladnější vzduch. Nemáme nic ani proti těm klimatizovaným vozům, ale musí v nich být vždy možnost v případě selhání klimatizace otevřít okna. My pro naši jízdu však zvolili supermoderní vlak, který měl tu nejlepší možnou klimatizaci, ale možnost stáhnout nebo otevřít okénko žádnou. Jen kladívko vedle okénka v případě nouze. Nebudu lhát. Měl během této cesty několikrát chuť to kladívko popadnout a okno násilím rozbít. Ve vlaku se nedalo vydržet.
Odchytli jsme upoceného průvodčího, který se omlouval za nefunkční klimatizaci a zdarma nám donesl vychlazenou půllitrovku vody s konstatováním, že teplota ve vlaku se blíží čtyřiceti stupňům. Jako gesto to bylo hezké, ale studená voda zteplala prakticky ještě dřív, než jsme ji stačili otevřít.
Zhruba ve dvou třetinách cesty, kdy jsme se už pomalu začínali těšit, že za 15 minut z tohoto vlaku vystoupíme a nadechneme se čerstvého vzduchu, vlak zastavil. A stál na místě kvůli výluce dalších 20 minut, než pokračoval dál. Byla to pro nás taková zážitková jízda trvající nekonečnou hodinu.
Za závadu, jako je nefunkční klimatizace, máte možnost vyžádat si odškodnění ve výši 30 Kč na vnitrostátních linkách. My o žádné odškodnění nežádali a s radostí bychom jej nechali provozovateli vlaku, jen kdybychom nemuseli zažít to, co jsme zažili letošní léto.
Z vlaku jsme vylezli úplně mokří, ale závan alespoň trochu čerstvého vzduchu byl pro nás vysvobozením. Hned za námi vystupoval starší pán, který byl očividně odolnější, neboť vzniklou situaci komentoval s úsměvem a s poznámkou, že jdou železnice rychle vpřed, protože před pár lety si saunu ve vlaku dokázal představit jen málokdo.
Na zpáteční cestě jsme si předem ověřili, zda klimatizace daného vlaku funguje, a teprve poté do něj nastoupili. Neradi bychom, aby se nám taková situace stala znovu.
