Článek
Raoul Schránil se narodil v roce 1910 v Mostě do dobře zajištěné rodiny. Jeho otec byl právník a ministerský rada, jeho matka byla dcera generálního inspektora. Jeho studia ale provázely komplikace. Z reálného gymnázia v Praze byl vyloučen a nesměl nastoupit ani na jinou střední školu v Praze, a tak studoval nejprve na německé škole v Sasku, později pak v Dijonu ve Francii. Studium ukončil maturitou a výborným prospěchem.
Už během studií ve Francii Schránil objevil svou lásku k divadlu. Když se vrátil do Prahy do bytu svých rodičů, začal navštěvovat hodiny herectví u členky souboru Národního divadla, která shodou okolností bydlela ve stejném domě jako Schránilovi a která v Raoulovi viděla velký talent. O jeho nové zálibě ale věděla pouze jeho matka, otci herecký kurz oba úzkostlivě tajili. Když se o něm pak stejně dozvěděl, striktně nesouhlasil. Raoul ale trval na svém a dal se ke kočovné společnosti.
Jeho talentu si brzy začali všímat i jiní herci a už v roce 1935 byl Schránil členem souboru divadla Vlasty Buriana. A pak vystřídal hned několik angažmá, dokud nepřišla první nabídka na film. A na filmovém plátně ho lidé milovali. Stal se z něj jeden z nejobsazovanějších českých herců a jeho popularita strmě stoupala.
Po válce už ale nebyl o prvorepublikové milovníky, které hrál, zájem. A také dostal zákaz hraní v Praze. A tak se stal Schránil členem zájezdového Vesnického divadla. Nově nabývaná popularita mu v 50. letech přinesla několik menších filmových rolí. Pak ale přišlo zatčení za údajný pokus o emigraci. Trest, který mu hrozil, byl pro něj jako noční můra. Mohl totiž dostat doživotí.
Rok trvalo vyšetřování údajného pokusu o emigraci. Schránil musel tento čas strávit ve vyšetřovací vazbě. A i když se mu nepodařilo prokázat úmysl, za nějž byl zatčen, k jeho propuštění nedošlo. Musel nastoupit jako stavební dělník. Mimo jiné pracoval i na stavbě Stalinova pomníku na Letné, který po své dostavbě stál jen několik let. Schránil k práci přistupoval svědomitě, vnitřně se ale cítil prázdný. Přišel o to, co ho v životě naplňovalo. Na herectví ale nikdy nezapomněl.
V 60. letech bylo jeho jméno konečně očištěno a jemu bylo dovoleno, aby se živil dle svého uvážení. Vrátil se proto k filmu. Sice byl často obsazován do malých filmových rolí, předválečnou slávu už ale nikdy zpět nezískal. Pokorně však přijímal to, co mu život přinesl, a byl vděčný za každou roli.
Raoul Schránil měl dvě děti z prvního manželství. S druhou ženou prožil dlouhých třicet let a jeden druhému stáli po boku až do Schránilovy smrti v roce 1998, kdy nás tento filmový velikán a předválečný miláček publika opustil.
Zpracováno na základě:
