Článek
Václav Lohniský se narodil do herecké rodiny roku 1925. Jako nadaný žák vystudoval gymnázium a jeho následné kroky vedly do Hradce Králové na teologické studium. Tohoto studia však po dvou letech zanechal a vydal se na dráhu kreativce. Lohniský se totiž nakonec stal absolventem dramatického oddělení Pražské konzervatoře, kde absolvoval rovnou dva kurzy, a to herectví a režie.
I když byl Lohniský vynikajícím režisérem, široká společnost si ho ve svých srdcích pamatuje spíše jako charismatického herce. I když Lohniský za celý svůj život dostal jen jednu hlavní roli, byly to právě role vedlejší, které se zapsaly do dějin české kinematografie. Jeho nejznámějším a nejzdařilejším počinem bylo ztvárnění klasického školního šplhouna Hujera z nadčasového snímků Marečku, podejte mi pero! Další významnou rolí, kterou Lohniský ztvárnil skvěle, byla postava doktora Choholouška z oblíbeného snímku Jáchyme, hoď ho do stroje. Nakonec nemůžeme vynechat ani jeho nejoblíbenější postavu, kterou si zahrál ve filmu Dařbuján a Pandrhola, a tou byl Smrťák. Herce totiž vždy pobavilo, když na něj děti pokřikovaly: „Smrťáku!“
Herec měl jednoho potomka, a to dceru Michaelu. Té bylo pouhých 6 let, když se Lohniský rozvedl se svojí manželkou Zorou. Ta ho často popisovala jako věčně veselého a vtipného člověka s talentem na vyprávění. Tím bezerporu byl, zároveň ale chránil své nitro a byl uzavřený.
Václav Lohniský nedal na doporučení lékařů a zaplatil za to cenu nejvyšší. Psal se rok 1980 a na horách se natáčel film Věry Plívové Krakonoš a lyžníci. V té době na tom herec už nebyl zdravotně nejlépe, měl za sebou dva těžké infarkty. Právě proto, když měl natáčet scénu, kdy na lyžích sjíždí kopec, bylo mu doporučeno, aby kvůli namáhavé scéně využil dubléra. To razantně odmítl, neboť dubléry využíval jen velmi neochotně. Na vrchol kopce, který měl následně sjet se vydal s tehdejším asistentem režie, Zdeňkem Troškou. On nesl lyže, zatímco se Troška pokoušel opravit porouchanou vysílačku. Všechno se ale během okamžiku změnilo. Troška si všiml, že si Lohniský zničehonic lehl do sněhu. Když se k němu dostal, pochopil, že je zle. Václav měl právě svůj třetí a nejmasivnější infarkt. Herci by v tu chvíli nepomohla ani včasná lékařská pomoc.
Když Lohniský náhle zemřel v Troškově náručí, bylo mu nedožitých 60 let. V ten den do hereckého nebe předčasně odešla legenda, která si získala navždy místo v diváckých srdcích.
Zpracováno na základě:
