Článek
Tito mořští tvorové se na planetě zemi pohybují již bezmála 450 milionů let. Při pohledu na ně se člověku nejčastěji vybaví zkamenělina trilobita. I právě proto se jim často přezdívá živoucí fosílie. I když to na první pohled není patrné, tito klepítkatci, podřád členovců, jsou nejblíže příbuzní našim suchozemským pavoukům a štírům. V současné době se dělí pouze na čtyři druhy. Za jejich dlouhou existenci jich bylo ale daleko více.
Dnešní ostrorepi svou vizáží připomínají spíše tvory z jiné planety. Mají deset očí a jejich tělo chrání speciální tvrdý krunýř. Pohybují se díky pěti párům nohou, přičemž čtyři z nich jsou zakončeny klepítky. Ty ostrorepi využívají k lovu drobných korýšů, kteří představují jejich přirozenou potravu. Většinu života tak tito tvorové tráví na mořském dně zahrabáni v písku. Do mělkých vod se vydávají jen v období páření, které probíhá jednou ročně. Následně se pak samičky vydávají na pláž, kde kladou do písku až na 300 malých vajíček.
Ostrorep
Ostrorepi však nejsou zvláštní jenom svým vzhledem, nýbrž i barvou jejich krve. Ta se u nich a u jiných bezobratlých živočichů označuje jako hemolymfa a má modrou barvu. To, že je barva jejich krve odlišná od barvy té naší, je zapříčiněno tím, že v sobě neobsahuje železo, ale měď. Pro farmaceutické firmy je však důležitá z jiného důvodu. Krev těchto klepítkatců totiž neobsahuje bílé krvinky, ale speciální buňky, které se nazývají amébocyty. Tyto speciální buňky dokáží rozpoznat i nepatrnout infekci v bleskovém čase. Co lidskému organismu trvá až dva dny, to amébocyty odhalí již během 45 minut.
Díky těmto zázračným vlastnostem jsou pak ostrorepi ve velkém loveni. Ulovení ostrorepi jsou pak připojeni na transfuzní linku, kde je jim tato modrá krev odebrána. Bohužel je tato praxe velmi nehumánní a spousta zvířat při tomto odběru uhyne. Zbylí tvorové jsou pak vypouštění do oceánů, kde se zesláblí snaží vzpomatovat. Jejich modrá krev pak slouží jako činidlo pro zjišťování čistoty léků a vakcín, navíc ročně pomáhá i přes 70 milionům lidí při jejich rychlém testování na různé infekce. Celý tento byznys pak přináší farmakologii ročně více než 1 miliardu dolarů. Smutným faktem zůstává, že za poslední léta již existují stejně kvalitní, ale plně synteticky vyrobené přípravky, které by zamezily tomuto krutému zacházení se zvířaty. Bohužel kvůli byrokracii a finanční náročnosti je stále tato metoda minoritní záležitostí a ostrorepi jsou tak stále ve velkém loveni.
Není to však vina jen farmaceutických firem. Kvůli globálnímu oteplování moří a industrializaci pláží ostrorepům ubývá přirozené prostředí. I přes to, že jejich počty rapidně klesají, stále jsou rybáři využíváni jako návnada a v Číně běžně končí jako delikatesa na talíři. Měli bychom se tedy zamyslet, jak na této planetě hospodaříme, protože tvorovi, který zde žil téměř 500 milionů let, může hrozit vyhynutí.
Zpracováno na základě:
