Článek
Nákupy v Polsku jsou fenomén. Byla doba, kdy lidé braly polské obchody útokem. Tento trend se začíná měnit, nákupy v Polsku už tolik netáhnou. Důvodem jsou ceny. Už se to zkrátka nevyplatí tolik jako dříve. Člověk by musel kupovat opravdu velké objemy, aby mu stálo za to vynaložit náklady na cestu a obětovat na ni svůj čas.
Cesta za kvalitou
Jsou lidé, kteří ale do Polska na nákupy jezdí neustále. Mám jich pár ve svém okolí. Zda se jim to vyplatí finančně, je celkem snadno spočítatelné. Stačí porovnat částku na účtenkách a přičíst náklady na cestu. Tedy na pohonné hmoty.
Ale jak je to s kvalitou? Ti, co nakupují v Polsku, velmi často argumentují tím, že kvalita je zde úplně někde jinde. Že je zde kvalita potravin mnohem lepší než v České republice. A to je jeden z důvodů, proč tam také jezdí. Ale buďme objektivní, jak tu lepší kvalitu mohou poznat?
Jak poznáte kvalitu?
Vždy se podivuji nad tím, jak takový člověk tu kvalitu vlastně dokáže poznat. Jak ji dokáže na první pohled, nebo první chuťový vjem identifikovat. Postaví se k pultu uzenin, sýrů a masa, naporoučí si zboží a to si přiveze domů. Nemá ani ánung o tom, z čeho je ten konkrétní párek, klobása nebo kus sýra složený. Přesto je přesvědčený, že tenhle produkt je v lepší kvalitě než ten na pultu českého obchodu.
Ani po přečtení složení však nelze moc poznat, co kvalitní je a co nikoliv. Není žádný určující faktor, který by dokázal odlišit, co je kvalitní a co ne. Pravda, u uzenin to může být třeba obsah masa, ale třeba u špekáčků nebo klobás není vždy lepší to, co je plné masa. Tyhle produkty potřebují trochu toho tuku, sádla. A také záleží na technologii výroby, na dochucení, na postupech. A nic z toho ze složení člověk nevyčte.
S čím to srovnáváte?
Je tu ještě druhá otázka. Pokud někdo soustavně nakupuje potraviny jen v Polsku, jak může vědět, že jsou kvalitnější a chutnější, když to nemá s čím srovnat? Když kupuje jenom tam a s tuzemskými výrobky nepřijde do styku? To je jako pít neustále pouze jednu značku piva a zarytě tvrdit, že je prostě nejlepší. Ačkoliv s jinou zkušenosti nemám.
A když už to člověk s něčím srovná, málokdy to bude úplně totožný výrobek. Třeba v těch sýrech a uzeninách mohou existovat desítky různých výrobců a jejich produktů. Šunka nebo klobása mohou mít desítky různých podob. I ta česká může být jedna hnusná, druhá dokonalá. Jedna může být lepší než polská, druhá horší. Běžný jev.
Něco je dobré, něco ne
Netvrdím, že polské potraviny jsou špatné, ani netvrdím, že jsou dobré. Vždy je to kus od kusu. Něco je skvělé, něco je hrozné. A také vždy záleží na složení, ceně, technologii výroby i výrobci. A to stejné platí i o potravinách, které koupíme u nás. Nemůžeme chtít od nejlevnějšího supermarketového párku, aby se vyrovnal prémiové uzenině od domácího řezníka.
