Budu ti vracet každý měsíc 500 Kč, víc nemám, odbyl mě už bývalý kamarád

Dokážu pochopit, že se někdo krátkodobě dostane do finančních problémů. V minulosti se to párkrát stalo i mně a byl jsem rád, že mě kamarád založil. Já však byl zodpovědný a hned, jak to šlo, jsem mu peníze vrátil. Před pár měsíci jsem zažil podobnou situaci – rozdíl byl v tom, že s penězi tentokrát nevyšel kamarád a já byl ten, kdo udělal dobrý skutek. Bohužel.

Pamatuji si, že když jsem byl já ve finanční tísni, nikomu jsem nelhal. Prostě jsem narovinu řekl, co se stalo a jak to bylo. Nevydělával jsem tolik, bydlel jsem v nájmu. Rozbila se mi lednice, objevily se nedoplatky za energie a najednou se to vezlo. Upřímně jsem to přátelům přiznal a měl v záloze, že když nepomohou, vezmu si klasickou bankovní půjčku.

Přátelé ale pomohli, znali mě, věděli, že peníze nerozhazuji za nesmysly a hlavně že držím slovo a peníze vrátím. Šlo o pár tisícovek. Na svém chování jsem to tehdy všechno založil, a tak jsem teď důvěřoval i kamarádovi – že také nelže, že je odpovědný a že mi peníze vrátí. Nechtěl jsem ho přece nechat vkročit do spárů nebankovních společností.

Bylo mi ho líto. Chtěl si půjčit 5 000 korun s tím, že za dva měsíce je budu mít zpátky: z každé výplaty mi dá 2 500 Kč a k tomu něco navíc jako úrok. To jsem odmítl – jsme přece přátelé. No, zmýlil jsem se. Přátelé jsme byli jen ve chvíli, kdy po mně ty peníze chtěl, kdy mě prosil a balamutil. Potom to bylo úplně jinak.

Po první výplatě si na mě nevzpomněl. Dobrá, řekl jsem si, asi ještě něco řeší, možná se chce finančně „uzdravit“. Neřešil jsem to. Podruhé jsem se už připomněl a jeho odpověď mě šokovala: „Budu ti vracet každý měsíc pětistovku, víc nemám.“ Takže místo dvou měsíců budu na peníze čekat rok – a ještě doufat, že si to v půlce nerozmyslí. Pochopitelně jsem mu půjčil jako kamarád, takže nemáme žádný papír, smlouvu, nic.

Začal jsem pátrat, zjišťovat, poptávat se. A hle – smutnou historku o tom, že Vašek nemá peníze a potřebuje půjčit, slyšelo nejenom ode mne, ale i několik dalších společných známých. A ti mu také půjčili. Takže ne žádných pět tisíc, ale – jak jsem zjistil – celkem z nás vydundal rovných 25 000 Kč.

Vlastně tak úplně nelhal: opravdu dá z každé výplaty 2,5 tisíce na splátky. Jen jaksi zapomněl zmínit, že tuhle částku nedá mně, jak slíbil, ale rozdělí ji mezi nás pět hlupáků, kteří mu půjčili. No, co se dá dělat – jak se říká, každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán. A já aspoň vím, že ne každý se chová férově a ne každá historka je vždy pravdivá. Ne, že bych to nevěděl, ale tak trochu jsem doufal, že mezi kamarády se lhát nebude. Vašek na to má očividně jiný názor.