Článek
Na dovolenou jezdím odpočívat, ne si vyrábět další směnu plnou stresu, plánování a improvizace. Z té poslední jsem se bohužel vrátil spíš vyčerpaný než odpočatý. Důvod byl jednoduchý — rozhodl jsem se vyrazit na vlastní pěst. Nemám nic proti lidem, kterým tenhle styl cestování vyhovuje. Chápu, že někoho baví všechno řešit sám a mít pocit svobody. Jenže pro mě tohle žádná dovolená není. To jsem klidně mohl zůstat v práci. I tam pořád něco organizuji, plánuji a hasím. Jen s tím rozdílem, že za to aspoň dostávám zaplaceno.
Letištní doprava jako první studená sprcha
První problém přišel hned po příletu. Dostat se z letiště do hotelu a po skončení pobytu zase zpátky jsem si musel zařídit úplně sám. Když člověk cestuje přes cestovní kancelář, je tohle automatická součást zájezdu a nikdo to nemusí řešit. Tady jsem najednou seděl nad jízdními řády, hledal spoje, přemýšlel nad trasami a snažil se zjistit, co vlastně pojede a kdy.
Na cestě z letiště to ještě jakž takž šlo, i když časově to rozhodně nebylo ideální. Jenže při odjezdu nastal další problém. Zpáteční let jsme měli velmi brzy ráno a veřejná doprava v tu dobu nepřipadala v úvahu. Takže jsme nakonec museli vzít taxi. A tím se zase pokazila finanční výhoda, kvůli které jsme si celou cestu na vlastní pěst vůbec obhajovali.
Hotel neodpovídal představám a vyřešit to bylo utrpení
Další komplikace přišly po příjezdu na hotel. Na fotkách a v popisu vypadal lépe, než jaká byla skutečnost. Některé služby, které měly být k dispozici, fungovaly jen omezeně nebo vůbec ne tak, jak jsme čekali. Člověk si pak připadá trochu podvedeně, ale to nejhorší teprve přijde ve chvíli, kdy to chce začít řešit.
Na recepci jsme narazili na jazykovou bariéru a všechno bylo zbytečně složité, zdlouhavé a únavné. Snažili jsme se domluvit, vysvětlit problém a něčeho dosáhnout, ale výsledek byl mizivý. Nakonec se vlastně nevyřešilo skoro nic. A přesně tehdy jsem si znovu uvědomil, jak obrovský rozdíl je mít za zády delegáta nebo delegátku z cestovní kanceláře. Na předchozích dovolených stačilo říct problém česky a během chvíle bylo postaráno.
Místo večerní pohody každodenní plánování
Další věc, která mě rychle přestala bavit, byly výlety a organizace programu. Když jedu s cestovní kanceláří, stačí být v určený čas na správném místě a dál se o nic nestarám. Člověk prostě nastoupí, jede a užívá si. Tady to bylo úplně jinak.
Každý večer jsme místo klidného posezení a vypnutí seděli nad plánem na další den. Kam jet, čím jet, kdy vyrazit, jak stihnout to, co chceme vidět, kde co navazuje, co je otevřené a co už ne. Dovolená se tím změnila v malý logistický projekt. A do toho samozřejmě další komplikace, nejasnosti a opět problém s jazykem, protože bez průvodce nebo organizace si všechno člověk musí odmakat sám.
Bylo to levnější, ale ne natolik, aby to stálo za to
Ano, finančně to vyšlo levněji. Ve dvou lidech jsme ušetřili pár tisíc korun. Jenže právě to je podle mě zásadní. Kdyby šlo o opravdu výraznou úsporu, možná bych nad tím ještě uvažoval. Ale kvůli částce, která sice potěší, ale život nezmění, si znovu podobný typ dovolené dobrovolně nevyberu.
Protože ve výsledku jsem si nekoupil klid a odpočinek, ale levnější variantu plnou rozhodování, domlouvání a stresu. A to pro mě prostě není dovolená.
Já chci vypnout, ne pořád něco řešit
Na dovolenou nejezdím proto, abych neustále přemýšlel, kontroloval spoje, řešil hotel, domlouval se v cizím jazyce a večer místo odpočinku plánoval další den. Na tohle opravdu nemám náladu ani energii. Od dovolené očekávám přesný opak — že si konečně odpočinu a na chvíli vypnu hlavu.
