Článek
Místo auta jsem zkusil jet vlakem, ale bylo to fiasko. Stálo mě to ještě víc, než kdybych tankoval naftu za 40. Ale zase, vyhazovat peníze do luftu úplně nechci. Takže je potřeba začít jezdit úsporně. To jsem udělal, začíná to fungovat, ale nutno říci, že jiní řidiči mě kvůli tomu moc v lásce nemají.
Hezky za kamionem
Kdo zná základy fyziky, ten dobře ví, že na spotřebu auta má vliv mimo jiné také odpor vzduchu. Pokud ho snížíme, motor nebude k udržení rychlosti potřebovat tolik paliva. No, a jak se dá odpor snížit? Prostě se pověsím za kamion. Ten rozráží vzduch, já jedu za ním a šetřím. Mám v autě adaptivní tempomat, takže nemusím nic řešit. Nastavím nejkratší vzdálenost a auto jede v podstatě samo a zabrzdí, když je potřeba.
Pěkně pomalu
Nejen odpor vzduchu, ale i rychlost má vliv na to, kolik auto žere. Když jedu za kamionem, je to vyřešené. Valíme si to hezky 80 km/h. Tuhle rychlost dodržuji, i když jedu sám. Sice je pod limitem, ale těch pár desítek vteřin, o kolik přijedu déle, mě netrápí. Ale bohužel, trápí to ostatní. Lepí se na mě, blikají, troubí, gestikulují. No, a co, já jedu na spotřebu a hlavně to, že je někde devadesátka, neznamená, že člověk musí tolik jet.
Nohu z plynu
Styl jízdy brzda – plyn je to nejhorší, co dělat. Jezdíme agresivně, spotřeba stoupá. Když chci snížit množství paliva, které si motor vezme, dávám nohu z plynu. Ideálně před vesnicí. Vidím ceduli, tak pustím plyn. Nebrzdím, nechávám auto dojet, plachtit. Když se to dobře sejde, tak i pár stovek metrů vlastně jedu zdarma. A do vesnice vpluji s padesátkou na tachometru. Pro mě ideální, ale pro ostatní opět zdržování, protože mi to dávají najevo.
Podle předpisů
Málokdo si to uvědomuje, ale i předpisová jízda je cesta k nízké spotřebě. V obci jedu 50 km/h, když je někde sedmdesátka, tak se tohoto limitu také držím. A hle, ono to pomáhá a funguje. A že bych byl brzdou provozu? Jo, také mi to dávají najevo, ale zde mám svědomí čisté. Jedu tolik, kolik se má. Že ostatní spěchají, není můj problém.
