Článek
Jako každý i já jsem rád, když se mi podaří koupit něco opravdu levně. Je úplně jedno, co to je — ať už jde o věc za pár desítek korun, nebo o dovolenou za desítky tisíc. Ale to, že je něco levné, ještě nemusí znamenat, že je to výhodné. Neplatí jenom ono známé „nechci slevu zadarmo“, ale i hojně používané „nejsem tak bohatý, abych si mohl kupovat levné věci“. Když se člověk totiž začne pídit do hloubky, zjistí, že podezřele nízká cena bývá opodstatněná.
Koupě dovolené je riziko vždycky
Když cokoli kupuji, chci to vidět, zkusit, otestovat. Při nákupu on-line mě chrání čtrnáctidenní lhůta. Ale když kupuji dovolenou? Mám smůlu — asi těžko se nejprve zajedu podívat do hotelu, který je vzdálený několik tisíc kilometrů, abych se rozhodl, zda zájezd u cestovky objednám, nebo ne. Kupovat dovolenou je tak vždycky riziko. Člověk musí vsadit na své zkušenosti, na recenze, fotografie a doufat, že vše bude takové, jak si vysnil.
Když je člověk důsledný v pátrání po tom, jaký ten vybraný hotel vlastně bude, obvykle zklamaný nebývá. Když se ale nechá balamutit líbivými řečmi cestovních kanceláří, může nastat problém. V katalogu i na webových stránkách vypadá vše dokonale. Ale realita? Jasně, úplně jiná. A první, co na to může upozornit, je cena. A tak, když se můj tchán pochlubil, jakou dovolenou koupil, jeho nadšení jsem nesdílel.
Je to podivně levné, v tom bude háček
Vybral si Turecko — týdenní zájezd pro dvě osoby s all inclusive za pouhých 20 000 Kč. Ano, nepopírám, Turecko patří k těm levnějším destinacím, ale tahle suma je hodně nízká. „Je to podivně levné, v tom bude háček,“ nezdála se mi volba dovolené. Když jsem zjistil, že zatím má zaplacenou pouze nízkou zálohu, nabídl jsem mu, že si všechno proklepnu — a nestačil jsem se divit, na co všechno je v dnešní době člověk schopen kývnout. A co všechno dokáže cestovní kancelář nabízet a její prodejce neznalým zákazníkům vnutit.
Dovolená hrůzy
Pátrám a jen zírám, k čemu všemu se tchán dokázal ukecat. Stačí zadat název hotelu do vyhledávače a vidím, že má hodnocení 3,4 hvězdičky. Ne, to v dnešní době opravdu není žádná sláva, zvlášť v Turecku. Tohle moc příjemné místo pro pobyt nebude a psané recenze to jen potvrzují.
Pátrám dál a zjišťuji, že jeho sedmidenní dovolená nebude až tak dlouhá, jak si myslel. Je totiž běžné, že dovolená takzvaně začíná už na letišti, nikoli v hotelu. A jeho odlet v podvečer první den znamená, že se na hotel dostane chvíli před půlnocí — a to bude jeho první započtený a zaplacený den. A odlet? Ten má zase v 6:00, takže po půlnoci bude nasedat na transfer a i toto se mu počítá jako den, za který platí.
Zatím nic moc. K tomu je třeba připočítat, že válení se na pláži také nebude úplně zdarma, protože plážový servis v podobě slunečníku a lehátek není v ceně. A buďme upřímní, v písku na ručníku by se můj šedesátiletý tchán asi válet nechtěl, takže to máme další výdaje.
Zajímavá je též lokalita jeho hotelu. Když řeknu, že tam dávají lišky dobrou noc, tak se ještě držím při zemi. První, co mě napadlo při pohledu do mapy, bylo, že tam „chcípl pes“. Večer není kam jít, takže v případě zájmu o nějaký ruch města bude potřeba taxi a cesta nejméně deset kilometrů.
No a poslední, zlatý hřeb, co jsem se dočetl v recenzích, je, že v hotelu převažuje ruská klientela. A kdo s nimi byl někdy na dovolené, ten ví, jak se dokážou chovat — arogantně, povýšenecky, jako by jim to tam patřilo.
Tak teď je to na tobě
Položil jsem fakta na stůl, tchán zalapal po dechu. Teď má pár týdnů na to zkusit nějak ukecat cestovku, aby mu změnila hotel, nebo obětovat svou zaplacenou zálohu. Po tom, co jsem mu řekl, tam už jet nechce. A já se mu nedivím.
