Článek
Vesnice, nebo město? Tato otázka bude rozdělovat lidi stále. Někdo bude svůj domeček na vsi milovat, jiný se neobejde bez života ve městě. A kam patříme my? Rozhodně do druhé skupiny. Jsme městští lidé, kteří se ve městě cítí spokojeně. Opravdu nechápeme, jak někdo může žít na vesnici. A to říkáme s jistotou, protože porovnání máme.
Když chceme vypadnout
Samozřejmě jsou dny, kdy chceme na chvíli opustit ruch velkoměsta. Kdy zatoužíme po klidu a přírodě. Proto si čas od času rezervujeme nějaké ubytování v menší vísce, blízko hor nebo přírodních zajímavostí, a vyrážíme na víkend. Pobyt od pátku do neděle je pro nás ideální. Delší pobyt by už asi byl nad naše síly.
Není tu nic
Ve srovnání s městem prostě na vesnici není nic. Když ráno vyrazím pro čerstvé pečivo, musím mít štěstí, aby měl obchod otevřeno. A když otevřený je, zjistím, že kdo si pečivo neobjednal dopředu, má smůlu.
Večer, když si po náročném výletu chceme někam zajít, nemáme kam. Není tu žádná restaurace, kde by se dalo dobře najíst, ani pivnice, kde bychom si dali čepované pivo. Musíme si tedy dovézt vlastní zásoby a večer strávit u televize, stejně jako místní obyvatelé.
O nějaké kultuře nemůže být řeč. Jestli se jednou za rok koná hasičský ples, tak je to vrchol. Představa, že bychom zde žili měsíc nebo rok, je pro nás naprosto nepředstavitelná.
Bez auta ani ránu
Pokaždé si naivně představujeme, že budeme výletovat s využitím veřejné dopravy. Ale pak zjistíme, že vlak tu nejezdí a autobus jen párkrát denně. Pro nás, zvyklé na MHD, které jezdí každou chvíli, je to úplně jiný svět. Bez auta se tady neobejdeme. A kdybychom tu žili, potřebovali bychom auta rovnou dvě – každý máme jinou pracovní dobu a potřeby.
Nejde ale jen o dojíždění do práce. Jakákoliv kultura, zábava, kroužky pro děti, sportovní aktivity, úřady – všechno je v lepším případě vzdálené 15 km, v horším až 40. U nás ve městě máme vše v dosahu jednoho kilometru.
Když nemáte srovnání…
Chápu, že život na vesnici vychvaluje ten, kdo nemá srovnání. Kdo tam žije celý život a ve městě byl jen párkrát. Ale že se někdo dobrovolně přestěhuje z města na vesnici a vzdá se veškerého komfortu? To nedokážeme pochopit. My si s partnerkou srovnání udělali a jednoznačně říkáme: vesnici nikdy. Ukousali bychom se tam nudou.
