Jsem zaměstnanec s odpovědností. Pracovat na dovolené mi přijde normální

Ano, na dovolenou si jede člověk odpočinout. Tohle slovo může mít pro mnohé spoustu významů. Pro mě je odpočinek ležení na pláži s knihou nebo sluchátky v uších. Dobré jídlo z all inclusive jídelny i zajímavé koktejly v hotelových barech. Prostě chci na 14 dní vypnout a užívat si pohody. Zároveň je mi ale jasné, že někdy je třeba i na dovolené pracovat. A považuji to za normální.

Jsou samozřejmě profese, které jsou jednoduše a úplně bez jakýchkoliv problémů rychle nahraditelné. Je jasné, že kdo dělá rukama, sám za sebe, asi těžko z tisíc kilometrů vzdálené destinace přijede, aby pár hodin stál u pásu a zachránil tak plnění plánů a termínů. Tihle lidé si dovolenou prostě užijí. A mají opravdu velkou jistotu, že je nikdo během pobytu nepovolá svět. Zvládnout základní manuální práci může každý. I kdyby se tam na chvíli postavil manažer v obleku, když poteče do bot.

Ale jsou lidé, kteří tak snadno nahraditelní nejsou. Pracují ve firmách, kde není žádná celozávodní dovolená. Mají pod sebou tým lidí, kterým dávají zpětnou vazbu, které musí kontrolovat, které musí řídit. Ano, takový člověk se také dá nahradit. Ale je to otázka několika měsíců. Svou náhradu by musel několik měsíců zasvěcovat do projektu, do fungování týmu, do vývoje, to postupů, do plánu. Je to reálné.

Jistě chápete, že dva týdny se beze mě firma sice obejde, ale ne tak úplně. Nahradit mě na dobu 2 týdnů by sice šlo, ale bylo by to značně komplikované. Na projektu, který nyní řídím, dělám od samotného počátku. Znám ho jako své boty. Komunikace chodí přes mou osobu, já komunikuji s týmem po sebou, i nadřízenými nad sebou.

Ano, všichni vědí, že jsem na dovolené. Všichni mají na 14 dní rozdané úkoly, u kterých není extra nutná moje přítomnost a kontrola. Přesto jsou chvíle, kdy k tomu emailu musím sednout, když je potřeba někam zavolat, nebo uskutečnit videohovor.

Co by se stalo, když si nevezmu notebook a vypnu telefon? Z pohledu mnohých vůbec nic. Ale z mého ano. Mám odpovědnost k firmě, která mě celkem dobře platí. Mám odpovědnost k týmu, který kvůli mým prázdninám nechci nechat na pospas osudu. Pár hodin práce na čtrnáctidenní dovolené je nic proti tomu, co by se muselo dělat, kdyby se během mé pauzy něco opravdu hodně pohnojilo. Museli bychom to klidně i týdny řešit, museli bychom jít na kobereček k vedení, museli bychom vysvětlovat. Museli bychom počítat i s nějakými srážkami z platu, protože jsme holt neudělali to, co se po nás chtělo. Chybu by udělali mí podřízení, i já jako jejich nadřízený.

Chápu, že mnohým lidem je to jedno. Buď nikdy neměli odpovědnost, nebo neznali pojem loajalita, nebo fungují stylem „po nás potopa“. Já si dokážu uvědomit, že podobná tvrdohlavost by klidně vedla ke ztrátě zakázky, rozpuštění týmu a třeba i k mému propuštění. Takže ano, vyplatí se mi být během 14 dní pár hodin na příjmu a online. Díky tomu si budu moci odpočinkovou luxusní dovolenou zase dopřát i příští rok.