Článek
Snažím se žít v rámci možností odpovědně a ekologicky. Ne, nejsem žádný přehnaný ekologický fanatik, ale zároveň se také snažím, abych zbytečně nezatěžoval přírodu. A abych neplýtval. Jasně, že nějaký odpad prostě člověk vyprodukuje, to je jasné. Ale jsem proti tomu, když se vyhazuje jídlo. Nejenom že je to stejné, jako bychom do popelnice přímo vyhodili své peníze, ale také tím zbytečně zatěžujeme planetu, protože spotřeba potravin zbytečně stoupá.
Pravda, jsou to naše věci
Je samozřejmě právo každého dělat si se svými věcmi co jenom chce. Jestli si někdo koupí deset kilo potravin a potom 9 kilogramů vyhodí, je to, pravda, jenom a pouze jeho věc. Když to vezmeme z tohoto pohledu, z pohledu soukromého vlastnictví, tak ano. Je každého věc, co se svými nakoupenými potravinami dělá. Jsou v tom jeho peníze a jestli je utratil zbytečně, asi mu do toho nemá nikdo co kecat.
Ale my nežijeme sami na pustém ostrově, abychom si mohli žít jen a pouze podle sebe. Jsme společnost, máme nějaké hodnoty, máme nějaké standardy, měli bychom mít nějakou odpovědnost. O tom, jaká je, asi nejlépe svědčí fakt, že se vyhodí jedna třetina vyprodukovaných potravin, což je asi 1,3 miliardy tun. To není moc pěkné číslo, co? Znamená to, že z každých devíti rohlíků koupených v obchodě tři vyhodíte. A nejenom rohlíků. V průměru člověk prostě vyhodí každou třetí koupenou věc. A to už není nic jiného než plýtvání.
Jsou to sice vaše potraviny, ale vyhazovat je nemusíte
Když v kontextu toho potkáte u popelnice svého souseda, který vyhazuje doslova haldy jídla, které doma nechal zkazit, nenechá vás to úplně chladným. „Jsou to sice vaše potraviny, ale vyhazovat je nemusíte,“ řekl jsem mu. A stojím si za tím. Chápu, že někdo nedojí nějaké pečivo, ale i to se dá nechat usušit, ztvrdnout a potom ho lze darovat třeba pro zvířata. Nebo ho můžeme zamrazit a například chléb použít na zahuštění guláše.
Nebo uzeniny, ty dnes přece můžeme vložit do mrazáku a použít je na jídla jako jsou zapečené těstoviny, brambory nebo do vaječné omelety. Úplně stejnou věc lze udělat se sýrem. A zamrazit lze také párky, kdy mrazák na jejich kvalitu nebude mít absolutně žádný vliv. Stejně tak není problém zamrazit maso. A vydrží nám měsíce. Nemusíme ho nechat zkazit a vyhazovat ho.
Kapitola sama pro sebe je ovoce a zelenina. To, že na první pohled nevypadá dokonale, ještě neznamená, že má končit v koši. Pořád mohou být tyhle plodiny konzumovatelné. Chápu, že když se objeví plíseň, nedá se nic dělat a ten kousek už do koše musí. Ale, proboha, jak dlouho takový kus ovoce nebo zeleniny musíme mít v lednici, aby zplesnivěl? Ano, hodně dlouho.
Dnes, když je všude otevřeno?
Opravdu musíme syslit do zásoby a potom třetinu potravin vyhazovat do koše? Pochopím to někde, kde není obchod. Ale v průměrné obci je několik obchodů, často i menších supermarketů. To je doplněno nějakou tou večerkou, která má otevřeno skoro pořád.
Takže proč vlastně musíme kupovat do zásoby s předpokladem, že někdy, možná, budeme mít na něco chuť? A když nemáme, tak to vyhodíme. Nebylo by pro naši planetu a nakonec i naši kapsu lepší mít doma jen pár základních potravin a když budeme něco chtít, tak si to koupíme a hned uvaříme a sníme?
