Kojící matky ve veřejném prostoru mi jsou proti srsti

Kojení je krmení novorozence nebo malého dítěte mlékem z mléčné žlázy matky. Jde o způsob výživy, který je společný všem savcům, včetně člověka. Nelze tedy popřít, že se jedná o zcela běžnou, přirozenou a dokonce nezbytnou věc.

Lidé však nejsou zvířata. Žijeme ve společnosti, která má své normy, zásady a pravidla daná etiketou i zákonem. A tady přichází rozdíl mezi námi a zvířaty. Zatímco zvíře si může dělat, co chce, kde chce a kdy chce, u člověka to neplatí. U člověka se v řadě případů se může jednat o o veřejné pohoršení, například ve smyslu § 47 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích. Týká se to i kojení? Naštěstí ne. Kojit matky na veřejnosti normálně mohou a nemusí se bát, že by je nějaký horlivý strážník pokutoval.

Vidět kojící matku mi je nepříjemné. Přiznávám se, že nikdy nevím, jak se v takové situaci správně zachovat. Když ji uvidím, přirozeně se podívám jejím směrem, ale pak najednou dostanu strach, abych nebyl označen za chlípného čumila. Rychle odvrátím zrak a modlím se, aby mě nikdo neviděl. Mám strach, že by si někdo mohl myslet, že se dívám z nesprávných důvodů.

Když procházím kolem kojící matky, nevím, kam se dívat. Cítím se nepřirozeně, nekoukám na cestu ani na okolí. Skloním zrak ke svým botám a snažím se situaci co nejrychleji projít. Chci mít ten nepříjemný moment za sebou, abych se mohl zase cítit normálně.

Neříkám, že potkávám kojící matky každý den, ale ve městech, nákupních centrech a parcích jsem jich už pár viděl. Zjistil jsem, že je to hodně o lidech. Některé ženy vyvalí svá ňadra přímo uprostřed chodníku, jako by chtěly dávat na odiv svou schopnost kojit a pečovat o dítě. V takových chvílích jsem z celé situace tak nepříjemně překvapený, že bych nejraději rychle změnil směr a odešel pryč.

Naštěstí jsou i matky, a řekl bych, že ve většině, kterým je tato situace asi stejně nepříjemná jako mně. Sedí skromně na lavičce, dítě mají decentně přikryté plenou nebo šátkem. Takovým ženám bych rád vyjádřil podporu milým úsměvem nebo pokynutím hlavou, ale tohle přece nejde dělat na ženu, která kojí. Hranice mezi slušností a nevhodným chováním je totiž v těchto případech velmi tenká.

Chápu, že i když se se svým dítětem snažíte vše naplánovat, může přijít neočekávaný hlad. A je mi jasné, že je lepší dítě nakrmit hned a tady, než aby nás všechny mučilo hlasitým pláčem. Ale prosím, myslete na to, že pro některé muže může být pohled na kojící ženu nepříjemný. Ne že bychom vám chtěli kojení zakazovat, ale často vůbec nevíme, jak se v takové situaci zachovat.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kojen%C3%AD, https://cs.wikipedia.org/wiki/Ve%C5%99ejn%C3%A9_pohor%C5%A1en%C3%AD, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-250