Článek
Chyby se stávají; nejsme stroje, jsme lidé – občas může chybu udělat každý. Můžeme něco zapomenout, splést, napsat či uvést jinak. A o co šlo? Byl jsem přítomen v kavárně, kde host začal dělat dusno kvůli tomu, že cena kávy byla jiná než ta uvedená na tabuli. Nešlo o žádný závratný omyl. Místo 57 Kč, kolik káva skutečně stála, bylo na tabuli napsáno 56. Prostě se někdo spletl, když číslo psal, protože v klasickém tištěném menu bylo uvedeno oněch 57 korun a tato cena byla evidována i v pokladně.
Jednu kávu s sebou
Seděl jsem v kavárně, usrkával kávu a četl si zprávy na mobilu. Po chvíli přišel host, který si objednal jednu kávu s sebou, do kelímku. Vcelku milá a ochotná baristka mu ji připravila, podala, vše namarkovala do kasy a potom řekla cenu – 57 korun. A v tu chvíli to začalo: host se začal chovat neurvale a arogantně, slečnu dokonce i urážel.
To vše jen proto, že na tabuli v kavárně byla u jeho kávy uvedena cena 56 Kč. Někdo napsal špatné číslo a on kvůli koruně dělal vlny. Baristka se chtěla omluvit, ale nedostala šanci. Pán si spustil monolog o okrádání hostů, o šlendriánském přístupu a nebylo mu hloupé použít i slovo „podvod“.
Tolik vám nezaplatím
Spršku nadávek a povýšeneckých řečí ukončil prohlášením, že 57 korun rozhodně platit nebude – nikdy a ani náhodou. Patrně čekal, že mu to slečna nechá za 56, nebo že kávu dostane dokonce zdarma. Ona však využila chvíle ticha, rychlým pohybem sáhla po kelímku a vzala si ho za barový pult se slovy, že když on odmítá zaplatit 57 Kč, ona mu odmítá vydat kávu.
A bylo hotovo. Pán, evidentně rozčilen, procedil mezi zuby několik peprných výrazů, dodal, že si bude stěžovat na ČOI, a z provozovny odešel. Jedině dobře – znovu tam zavládl klid a příjemná atmosféra.
Trvala byste na tom?
Když jsem platil já, nechal jsem hezké dýško a zeptal se slečny baristky, zda opravdu chtěla trvat na těch 57 korunách. Prý by jí bývalo stačilo 56 Kč a tu korunu by doplatila ze svého – kdyby se pán choval aspoň trochu slušně a rozumně. Jenže když byl agresivní, rozhodla se, že se zachová stejně neústupně jako on.
A mně to přišlo skvělé. Dle hesla „na hrubý pytel hrubá záplata“. Z peněženky jsem vytáhl ještě 60 Kč a nechal je na barovém pultu s tím, že to je za pánovo kafe, aby slečna neměla kvůli hulvátovi manko – a jeho kávu ať si klidně s chutí vypije sama. Se slovy, že hosté jako dotyčný naštěstí moc často nechodí, jsme se rozloučili. A já při odchodu viděl, jak baristka bere do ruky křídu a opravuje korunovou chybu na ceduli. Holt, stane se.
