Článek
Každá generace má své pro a proti. Mnozí si to nedokážou uvědomit, nedokážou být objektivní. Ať se ale zamyslí, jak oni vycházeli se svými rodiči a jak vycházeli v práci se svými nadřízenými. Jak se jim chtělo pracovat, jak se jim chtělo trávit volný čas.
Kdo se nad tím opravdu objektivně zamyslí, musí uznat, že když byl mladý, i na něj staří nadávali. To je normální, běžné, standardní. Mezigenerační střety jsou běžným jevem v každé společnosti. A ta se neustále vyvíjí – mění se zájmy, koníčky, trávení volného času, stejně jako se mění i mluva či požadavky na práci.
Problémy mladých v práci?
Nejprve škola, potom práce – koloběh, který se nemění. Jakmile mladí lidé dostudují, hledají si práci. A právě tady prý nastává problém: mají vysoké požadavky na to, co budou dělat a za kolik. Mají zcela jiné názory a myšlení než předchozí generace, chtějí víc volnosti než práce. Je to špatně? Já říkám, že je to jen jiné.
Pořád mluvíme o trhu práce, na kterém si zaměstnavatel může vybírat. Pokud mu mladí svým přístupem nevyhovují, holt vezme někoho jiného – staršího, vyhovujícího. Když takovou možnost nemá, musí se podřídit tomu, co chtějí ti mladí. Je to správně? Jasně, že je.
Obdivuji mladé, s námi v práci jen zametají
Tyhle mezigenerační střety nikdy neskončí. Mladí mají své vidění světa, své plány, svůj přístup, své požadavky. A starší generace? Ta má totéž, jen si myslí, že správný je jen jejich přístup, ne ten mladých. Do takových debat se vždycky rád připojím. Jako zástupce starší generace napíšu jedinou větu: „Obdivuji mladé, s námi v práci jen zametají.“
A vždycky to od starších schytám, i když mám pravdu. Ano, takoví jsme byli – co se po nás chtělo, to jsme udělali. Všechno jsme odkývali, báli jsme se dupnout si, podřídili jsme se tomu, co po nás kdo chtěl. A teď, když mladí podobný pracovněprávní vztah odmítají, mají být špatní? Ne – jsou to odvážní hrdinové. Dělají to, k čemu jsme my neměli odvahu.
Člověk musí z něčeho žít
Kdy jindy by si měl člověk diktovat, co v práci chce, než když je mladý? Člověk s manželkou, dětmi a hypotékou sotva může být tak odvážný, aby bouchl pěstí do stolu a kladl si podmínky. Ale mladý? Co mu brání ukázat, jak si to představuje? Když to zaměstnavatel neakceptuje, zkusí to jinde – a bude to zkoušet, dokud to někdo nepřijme, nebo dokud sám nepřehodnotí svůj přístup.
A je to dobře. Naše generace tohle nedělala; dnes si to často ani nemůže dovolit. Buďme za mladé rádi – díky nim můžeme mít i my v práci snazší a důstojnější podmínky. A to je fajn, nebo ne?
Zdroj:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-mladi-cesi-se-s-tim-neparou-kdyz-jim-prace-prijde-nesmyslna-odejdou-pryc-277054,
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-tricet-tisic-bonus-za-zamestnance-jak-firmy-hledaji-nove-lidi-275840
