Článek
Trocha teorie na úvod: takzvané barefoot boty jsou typické tím, že mají velmi tenkou podrážku. Je v tom jasná snaha napodobit bosou chůzi — aby bylo chodidlo co nejvíc v kontaktu s povrchem a nerovnostmi, po kterých dítě jde. Tomu odpovídá i název: z angličtiny bare (bosý) a foot (chodidlo).
Barefoot obuv má často tvar podle lidské nohy, poddajnou podešev, netvarovanou stélku a takzvaný nulový drop. Dnes je nenosí jen dospělí, ale vidím je často i na dětských nožkách.
Potom přijde ortoped
Měsíce utíkají, děti dostávají svoje první, druhé, třetí botičky — jarní, letní, zimní. A pořád v duchu barefoot, protože pro dětské chodidlo prý není nic lepšího než obuv, která se co nejvíc blíží chůzi naboso.
Jenže pak přijde chvíle, kdy se rodičům na dětské chůzi něco nezdá. Kontrola bot ukáže, že jsou nějak divně „sešmajdané“. Pozorování chůze dítěte naznačí, že tam bude problém. A následuje klasika: telefonát na ortopedii, objednání termínu, prohlídka a verdikt.
Ten bývá dost jasný a neúprosný — a často znamená sbohem barefootům. Nebo spíš: barefooty mohou zůstat, ale musí se doplnit ortopedickou vložkou. Anebo se rovnou doporučí boty se správně tvarovanou stélkou, často s podporou klenby.
Ach, ty ploché nohy
Velmi častý problém, který ortoped odhalí, jsou ploché nohy. A teď by bylo snadné začít nadávat na barefoot obuv a tvrdit, že za to může ona. Jenže to by bylo stejné, jako vyčítat rodičům, že nechávají dítě chodit naboso. Nebo vy snad doma chodíte v botách? Jasně, že ne — jste bosí, maximálně v ponožkách.
Důvodů, proč se u dětí objevují ploché nohy, je víc. Nejčastěji dědičnost, anatomie a postavení vyšších částí těla. Může to být i nevhodná manipulace s dětmi nebo nadváha.
Jak je to správně?
Správné je dítě pozorovat a chodit s ním pravidelně na lékařské prohlídky. Stejně jako je normální chodit od útlého věku k zubaři nebo pediatrovi, mělo by být normální chodit i k ortopedovi. Jenže spousta rodičů kontakt s ortopedem „uzavře“ po takzvaných kyčlích a pak roky nic.
Přitom právě pravidelné návštěvy ortopeda můžou odvrátit budoucí problémy pohybového aparátu. Jeden rodič zjistí, že je všechno v pořádku a dítě může barefooty nosit klidně dál. Jiný rodič naopak zjistí, že existuje problém a dítěti je potřeba pomoct — rehabilitací i správnou podporou klenby. A barefoot botičky bude nutné odložit. Ne proto, že by byly z principu špatné, ale proto, že nejsou vhodné pro daný postup léčby.
