Pozvali mě na pohovor. Když řekli datum, odkýval jsem a záměrně nepřišel

I když má člověk práci, měl by se stále dívat okolo, hledat, co nabízí jiné firmy, a když se něco zajímavého objeví, měl by zkusit štěstí. Tak to dělám já, i když musím říct, že to zatím vede jen k jedinému: zjišťuji, že firma, kde pracuji, je nejlepší, kde jsem zatím dělal.

Naposledy jsem se ucházel o vcelku zajímavou pozici, poslal životopis a asi po týdnu mi volali, že mají zájem, zda bych dorazil na pohovor. Říkám, že samozřejmě — kdy by se měl konat? A na druhé straně se ozvalo: „Mohl byste zítra, ve večerních hodinách?“ No, asi takhle: tím zítřejším dnem byla sobota a na večerní hodiny už jsem něco měl. Tohle mi proběhlo hlavou a nevěděl jsem, jak reagovat.

„Zítra je sobota — a v kolik večer?“ reagoval jsem. Prý je o pozici velký zájem, a tak jsou pohovory i v sobotu. A ten můj by byl ve 20:00. No, netušil jsem, jestli si ze mě dělají legraci, nebo ne, a tak jsem řekl, že ano, že čas mám. Když ale zaznělo, že místem schůzky nebude sídlo jejich firmy, ale kavárna, rozhodl jsem se jasně.

Když mi řekli všechno, byl jsem vnitřně rozhodnutý, jak tohle vyřeším. Určitě nepůjdu na pohovor v sobotu, určitě ne ve 20:00 a zcela určitě ne někam do kavárny. A výmluvy o tom, že je o pozici velký zájem, u mě fakt neobstojí. Tohle působí extrémně amatérsky a podivně — kdo ví, co z toho bude, pomyslel jsem si.

A když oni neměli tolik férovosti a úcty, aby vše proběhlo tak nějak normálně, profesionálně, nebudu mít to stejné ani já. I když jsem jim to vše slíbil, odkýval a odsouhlasil, byl jsem rozhodnutý, že nikam nejdu. A taky jsem nikam nešel.

A víte, co se stalo? Nic. Nikomu jsem nepsal, nevolal, nijak jsem se neomluvil. A víte, co se stalo? Nestalo se absolutně nic. Byla sobota, bylo po osmé a já byl doma. Nikdo mi nevolal, nikdo mě nesháněl. A já si říkal, že to všechno bylo celé divné. Takhle se profesionální firma nechová. I kdyby slibovali modré z nebe, u někoho takového pracovat nechci. Schůzka někde v kavárně o víkendu rozhodně nepůsobí nijak dobře. A nikdy nebude.