Článek
Považuji za naprosto běžnou, normální a samozřejmou věc, že když v restauraci jídlo nedojím, tak mi ho zabalí. A také jsem schopen akceptovat, že obalový materiál něco stojí, stejně jako ta minuta práce pomocné síly v kuchyni, která nesnězený pokrm připraví tak, abych ho mohl – pokud možno co nejpohodlněji – odnést.
Akceptuji tedy nějaké ty standardní poplatky za obaly či servisní poplatky. Nikdy jsem se ostatně nesetkal s tím, že by byly přemrštěné. Většinou jsem se vešel do deseti korun, párkrát jsem platil dvacetikorunu za dokonale zabalený a zavakuovaný pokrm. A mnohokrát se mi stalo, že požadavek na zabalení nesnězeného pokrmu byl zcela zdarma. Prostě se s tím počítalo už v kalkulaci.
Můžete mi to prosím zabalit?
Má poslední příhoda s požadavkem na zabalení jídla však byla k smíchu. Nebo lépe řečeno k pláči. Jako už mnohokrát jsem se zeptal číšníka, zda mi může nesnězený pokrm zabalit. Holt toho kuchař nandal na talíř víc, než jsem očekával, a já nemám potřebu se v restauraci přecpávat k prasknutí. Je lepší si zbytek jídla vzít s sebou a sníst ho třeba druhý den.
Že se zabalením nebude žádný problém, to jsem tak nějak očekával. Nečekal jsem ale, že mě číšník upozorní na to, že je to placená služba. Sice jsem tušil, že obal něco stojí, ale částka 50 Kč za to, že mi nesnězenou porci zabalí, na mě byla opravdu moc.
Radši to vyhodím, než vám dát 50 Kč za krabičku
Nejdřív jsem nevěřil vlastním uším. Pro jistotu jsem se zeptal, jestli nedošlo k nějakému omylu a zda za zabalení jídla skutečně chtějí padesátikorunu. Když mi to číšník potvrdil, zrudl jsem, zatnul pěsti a procedil mezi zuby jediné:
„Radši to vyhodím, než vám dát 50 Kč za krabičku.“
Zabalení jsem tedy odmítl s tím, že si zkusím ještě něco sníst. Do sebe jsem nakonec nasoukal několik dalších soust, vzpomněl si na radu své maminky a snědl hlavně maso. Ten malý zbytek přílohy jsem na talíři nechal.
Nepodporuji plýtvání jídlem
Sám nepodporuji plýtvání jídlem, ale stejně tak nepodporuji zlodějinu a snahu oškubat zákazníka. V tu chvíli mi bylo milejší, aby se trochu jídla vyhodilo, než abych z kapsy vytáhl padesátikorunu navíc jen za to, že dostanu krabičku, do níž někdo za pár vteřin seškrábne zbytek z talíře.
Vzhledem k tomu, že jsem na tuto cenu byl důrazně upozorněn předem, majitelé či provozní si sami musejí uvědomovat, že tahle částka není standardní. Pokud by se totiž objevila na účtu bez upozornění, jistě by se našlo mnoho hostů, kteří by po jejím zhlédnutí ztropili pořádnou scénu. A nedivím se tomu – i já jsem měl co dělat, abych se udržel. A to jsem se o částce jenom dozvěděl a mohl se svobodně rozhodnout, jestli ji akceptuji, nebo ne.
Holt, kdo chce kam, pomozme mu tam. Ale abych platil třetinu ceny jídla jen za to, že mi ho někdo zabalí, to v žádném případě.
