Článek
Když jedeme někam na výlet a potřebujeme přespat v hotelu, je jasné, že si s sebou nebereme moc věcí. Úplně nám stačí malé batůžky, které hodíme na záda a jedeme. Jako během našeho víkendového výletu. V sobotu ráno jsme sedli na vlak s tím, že poznáme jedno větší město, přespíme v hotelu a druhý den budeme v jeho návštěvě pokračovat. To jsme ale netušili, jaký problém bude s noclehem.
Vybrali jsme hotel
Vlastně jsme jeli, jak se říká, na blind. S tím, že hotel najdeme někde v oblasti, kde se zrovna budeme nacházet. A tak se také stalo: když už se blížil večer, vytáhl jsem mobil a podíval se na hotely v okolí. Podle hodnocení jsem našel takový, který by nám mohl vyhovovat. Vzal jsem telefon a zavolal na recepci, abych zjistil, zda mají volno a kolik by to stálo.
Recepční potvrdil volný dvoulůžkový pokoj a cena za něj byla přijatelná. Tak jsem mu potvrdil rezervaci s tím, že do hodiny se ukážeme. Ještě jsme se trochu pokoukali a potom jsme vyrazili směrem k hotelu. Ano, trochu unavení, upachtění a s batohy na zádech. Ale nic, co by mělo v tříhvězdičkovém hotelu nějak pobuřovat.
Vezmi ty batůžkáře
Přišli jsme do hotelu, vstoupili do lobby a zamířili k recepci. Bylo tam pár jiných hostů, a tak jsme čekali, až se na nás dostane řada. V tu chvíli přišel druhý recepční a já jen slyšel pokyn toho zaneprázdněného, jak říká: „Vezmi ty batůžkáře.“ A v tu chvíli jsem se cítil dost uražený. To, že jsme vyrazili jen tak nalehko, přece neznamená, že jsme nějací batůžkáři, co hledají maximální low-cost.
Jsme normální hosté, kteří místo kufrů mají jen nejnutnější věci. Na tom není nic divného. A tak jsem šel rovnou za prvním recepčním a zeptal se ho, co měla ta poznámka o batůžkářích znamenat. Že jsme snad vůči ostatním hostům o něco méně? A on hned spustil, že když tak vypadáme, nebude nám říkat jinak, že je to jejich žargon.
Tak na shledanou
V tu chvíli jsem odvětil, že tu máme potvrzenou rezervaci, nahlásil své jméno a dodal, že tímto okamžikem naši rezervaci rušíme, že tady rozhodně bydlet nebudeme. Že půjdeme tam, kde si váží hostů. Otočili jsme se a zamířili k východu. V tu chvíli na nás recepční nejen zavolal, ale dokonce za námi běžel a prosil nás o návrat. Začal se omlouvat, že to tak nemyslel, nabídl dokonce bezplatný upgrade a snídani k tomu.
No, tohle už znělo jako slušná satisfakce za tu urážku. Tak jsme tedy kývli a zůstali. Ale s podivnou pachutí, že tenhle hotel hodnotí hosty podle toho, jak vypadají, co mají na sobě, a očividně je moc nezajímá, jak se chovají. Aspoň víme, kam příště nikdy nejezdit.
