Článek
Je to dost podivný trend, že se lidé chtějí chlubit a působit na své okolí tak, že jsou něco víc. Někdo to dělá skrz oblečení, jiný zase potřebuje to nejlepší auto. A někomu ke štěstí stačí, když se bude před druhými předvádět kelímkem s kávou. Ano, mluvím o kávě z nějakého toho známého kávového řetězce, který je ve velkých městech na každém rohu. A tihle lidé tam chodí, kupují si kávu do kelímku a potom ji mají v ruce klidně více než hodinu. A takhle s ní chodí po městě.
Já na to mám
Proč to tihle lidé dělají? Podle mě chtějí ukázat jakýsi svůj společenský statut. Že do tohoto řetězce chodí, že si mohou dovolit koupit si předraženou kávu a chtějí to dát na obdiv. Nic jiného v tom podle mě není. Jinak opravdu nevidím důvod, proč tohle reálně dělat. Pravda, uznávám, taky si někdy dám kávu s sebou (take away). Ale to jenom, když spěchám. A v tu chvíli mi stačí jenom espresso, nemusím si dávat to největší cappuccino, doslova kýbl kafe, který potom tahám půl dne po městě.
Ale tihle lidé ano. Oni si koupí to největší, drží ho klidně hodinu v ruce a postupně usrkávají. Jaká asi musí být kvalita kávy, kterou pijete hodinu, si každý dokáže domyslet. Zvlášť když je studená. Ale to tihle lidé neřeší, pro ně je důležité, aby byli vidět, že ten kelímek mají, že z něj pijí. A když k tomu přidají ještě nějakou tu fotku na sociální sítě, je to pro ně vrchol blaha.
Na co si hraješ?
Takhle přesně to má moje kamarádka Monika. Potkali jsme se ve městě, měli jsme společnou cestu, tak jsme vyrazili. Kousek pěšky, potom 20 minut tramvají a pak ještě pěšky. Celou dobu držela v ruce ten kelímek, celou dobu postupně po malých doušcích usrkávala. Až mi to nedalo a musel jsem se zeptat. S jistým úšklebkem ve tváři jsem se jí zeptal, na co si to s tím kelímkem hraje? Vždyť to kafe musí být dávno studené, nemůže být dobré. Proč ho prostě nevypije hned a kelímek nezahodí?
A ona na to, že je to přece skvělá káva ze známé kavárny, že si ji musí vychutnat. A to jsem se už vyloženě začal smát. A říkám: Hele, já když si chci vychutnat kávu, jdu do malé kavárny, kde mají kafe z menších pražíren. A to je skutečná kvalita. Vypiju si ho v klidu, u stolku, z hrnečku. To je ta pravá kávová kultura, ne trajdat po městě s kelímkem bůhvíčeho jen proto, že je na něm nějaké logo.
Urazila se
Prý si mám vysedávat, kde chci, kdy chci. Ona pije tuhle kávu a je na to hrdá. A že já na ni nemám, je jen a pouze můj problém. No, buďme upřímní, tahle věta mě hodně překvapila. Být hrdý na kafe z řetězce, to jako fakt?
No, to máš na co, pomyslel jsem si. Není to nic jiného než přiblblý trend, jehož je ona součástí. Tak ať si ho užije, říkal jsem si v duchu. A přemýšlel jsem nad tím, jak smutný asi musí mít člověk život, když mu ke štěstí stačí to, že dává na odiv, že si právě koupil kafe za stovku.
